Vladimír Hudáček vidí hlavní příčinu ve spoustě zraněných

P l z e ň - Vladimír Hudáček odchytal poslední tři zápasy. Muž, který kdysi v Plzni dělal dvojku Dušanu Salfickému, se nyní vrátil do Plzně, aby kryl záda Romanovi Málkovi. Na střídačce ale ještě neseděl. Od podpisu smlouvy odchytal zatím všechny zápasy a v horkých chvílích držel mužstvo nad vodou. Dokonale tak nahrazuje nemocného Málka.

V dnešním duelu bylo vidět mnoho zajímavých momentů. Jak vidíte dnešní zápas?
Bylo to náročné utkání se šancemi na obou stranách. Rozhodlo se ve třetí třetině srovnáním na 2:2. Potom jsme udělali faul a nastala taková zvláštní situace, kdy Zlín hrál vlastně pět na tři. Vystřídal Murín, za něj naskočil další hráč a z toho tlaku jsem dostali gól. Navíc nám zranili hráče a díky tomu jsme byli ve třech. Bohužel.

Co se v tu chvíli honí hlavou?
Samozřejmě nespravedlnost, ale od toho je tady pan rozhodčí. Tohle hráč neovlivní, akorát vybuchne, což je pro další vývoj špatné. Takže se snažíš nervy udržet.

Vrátil jste se do prostředí, kde jste dříve působil. Jaké jste měl dojmy?
Je to už docela dávno. Asi pět let. Někteří kluci tu stále hrají. Navíc se tu vždycky hrál dobrý hokej, takže to byl dobrý zápas, ale se špatným koncem.

Vy můžete jako čerstvě příchozí vidět situaci ještě reálněji. Plzeň se zatím na desáté místo dívá z nižší pozice. Co myslíte, že týmu chybí, proč není mezi desítkou?
Kluci měli období velkého množství zraněných. To se na týmu podepsalo. Mužstvo se těžko skládá a dohnat manko je hrozně těžké. Je to i psychická nálož, kdy vlastně teoreticky na to máš, ale musíš to potvrzovat každý zápas. Potom chybí taky kus toho hokejového štěstí. Někdy už je to hodně těžké. Bohužel chybujeme v takové momenty, kdy máme dát gól, jako ve druhé třetině, kdy jsme jeli sami na bránu. To kdyby se proměňovalo… Jsou to takové malé momenty, které bohužel dělají zápas. My vždycky prohráváme o gól, což je fyzicky i psychicky hrozně náročné, protože do toho jdeš naplno.

Myslíte tedy, že rozhoduje psychika?
Určitě je to o psychice, protože když hraješ v pohodě, máš i víc toho štěstíčka. Docela ti to tam i padá. Kluci měli na přelomu listopadu a prosince krizi, kdy měli zranění, to je trochu poznamenalo.

(Na utkání se dostavilo zhruba šest věrných fanoušků a po zápase zvedali skandováním náladu svým borcům.) Co říkáte na tyto věrné fandy?
Klobouk dolů před nimi. Plzenští fanoušci jsou vyhlášení, můžeme být za ně vděční. Díky jim.