Vlasák i Vostřák doufají, že jim zápas s Litvínovem poslouží jako odrazový můstek k dalším výhrám

Plzeň – Domácí trojboj uzavřeli indiáni proti Litvínovu. Zamračené nedělní odpoledne lákalo spíše ke spánku, než ke sportovním výkonům a podle toho také vypadal úvod utkání. Až v 17. minutě otevřel skóre Lammers. Nejvýraznější personou byl ovšem v utkání bezkonkurenčně Tomáš Vlasák, který si dnes připsal 4 body za dva góly a stejný počet přihrávek. Po jeho boku si po delší době zahrál kromě Martina Straky i Pavel Vostřák, který se rozhodně také neztratil. Bohužel ze svých mnoha šancí neproměnil ani jednu. „Schovávám si góly na důležitější okamžiky,“ slíbil sobě a fanouškům.

Tomáš Vlasák: Konečně klidnější zápas

Po páteční prohře s Libercem byli plzeňáci hodně naštvaní. Zápas se jim vůbec nepovedl,nic nevycházelo. Do dnešního utkání proti Litvnínovu nastupovali tedy s tím, aby si vylepšili reputaci, zpevnili obranu a připsali si tři body. „Já už na pátek raději zapomněl, soustředil jsem se jen na dnešní výkon a doufám, že nám tahle výhra pomůže odrazit se k lepším zítřkům,“ prohlásil bezprostředně po nedělním boji Tomáš Vlasák. „Nejlépe jsme odehráli první třetinu a přitom paradoxně skončila jen jedním gólem,“ vyjádřil se k první dvacetiminutovce útočník. „Ale potom nám to tam naštěstí napadalo a my konečně mohli odehrát alespoň trochu klidnější zápas,“ oddechla si modrobílá šestadvacítka.

Levé křídlo první útočné formace bylo u čtyři gólů indiánů. Na 2:0 zvyšoval po jeho nahrávce Slaney, pak se dvakrát trefil Vlasák sám a na pátý gól devět vteřin před koncem přihrál svému parťákovi Strakovi. „Za první gól nepřipisujte zásluhy mně, na tom má mnohem větší podíl Pavel Vostřák. A vlastně i druhá trefa byla docela snadná, protože mě pro změnu perfektně našel Honza Kovář,“ prohlásil skromně Vlasák a dvou svých dnešních trefách. Nakonec se zrodil přesně opačný výsledek než v pátek. Plzeň tentokrát vyhrála 6:1. „Takový výsledek jsem nečekal, ale na rozdíl od dvou posledních utkání se nám povedla první třetina a to rozhodlo,“ zakončil Vlasák své povídání.

Pavel Vostřák: Klidně bych hrál od dvou hodin každou neděli

Této trojici je dohromady 110 let. Přesto ji soupeři neradi vidí pohromadě, protože pokud jsou všichni alespoň v průměrné formě, znamená to vysoké nebezpečí. Straka – Vlasák - Pavel Vostřák, to jsou jména, která dnes nejvíce zatápěla Litvínovu. „Šančí jsme si vytvořili dost, jen jsme jich ještě mohli o něco více proměnit,“ zalitoval Vostřák na okamžik zmařených gólovek. „A později přijdou důležitější zápasy a dáme důležitější góly,“ doufá útočník. Přesto ho mrzela neproměněná šance na začátku třetí třetiny, kdy netrefil téměř odkrytou Fraňkovu branku a v zápětí vstřelil Litvínov z protiútoku svůj první gól v zápase.

Po prvních čtyřech kolech se hodně mluvilo o děravé plzeňské obraně. Dnes bylo všechno o poznání lepší, tedy i obranná hra. „Dnes jsme hráli agresivně, téměř k ničemu jsme Litvínov nepustili. Tím, jak jsme dobře bruslili, tak jsme je drželi pod tlakem a oni nemohli hrát svojí hru. Konečně jsme hráli kompaktně, celá pětka vždycky na ledě odvedla dobrou práci. A i když jsme udělali nějaké drobné chyby, myslím, že jsme dnes odvedli výkon, na kterém se dá stavět. Letošní začátek sezóny je úplně jiný než loňský. „Odešla vlastně celá druhá lajna – Petr Vampola i Martin Adamský dělali spoustu bodů. A na nás dalších je, abychom je dokázali nahradit,“ snaží se najít příciny rozdíl mezi loňskou a letošní Plzní Vostřák. „Musíme hrát jako tým a ne se spoléhat na to, že první útok dá góly z přesilovek,“ pokračuje ofenzivní opora.

Po pátečním pozdním začátku utkání se dnes hrálo naopak nezvykle brzo. „Já osobně bych v neděli hrál všechny zápasy takhle od dvou. Někomu to možná nevyhovuje, ale mně se to líbilo a myslím, že i pro fanoušky je to lepší. Třeba se začátky ve dvě uchytí a bude se takhle v neděli hrát pravidelně,“ rozpovídal se útočník o neobvyklém začátku. S neobvyklým začátkem jde ruku v ruce i neobvyklý předzápasový program hráčů. Pavel Vostřák to řešil po svém: „Později jsem vstával, snídal až v deset, tady na stadionu jsme měli sraz ve dvanáct a to jsem si dal ještě něco lehkého. Určitě nejde nacpat se třeba kachnou se zelím“ (úsměv).