Sezóna juniorů

Zvláštní konec zvláštní sezóny! Trenér Vojan: Zdraví je vždy na prvním místě!

Plzeň - Byl to zvláštní ročník pro tuzemskou nejstarší mládežnickou kategorii. Nejprve těsně před startem extraligy přišlo odložení soutěže, nakonec nebyla dohrána ani náhradní varianta...

Juniorům osud tak chtěl, že se soutěže nehrají standardním formátem. Plzeňští tak nejprve odehráli dlouhodobý turnaj O Pohár DHL. Devatenáct tuzemských nejlepších celků odehrálo šestatřicet zápasů, potkali se tak všichni dvakrát systémem každý s každým.

A Západočeši si vedle skvěle, pouze Mountfield a Pardubice dokázaly posbírat více bodů, a sice o jeden a sedm. A jen Kladno vyzrálo na svěřence Petra Vojana a Michala Dvořáka v obou případech, alespoň jednou až v prodloužení.

Výsledkem tak bylo skvělé bronzové umístění! Plzeň se přitom mohla pochlubit šestými nejlepšími přesilovými hrami s využitím 18,45% a skóre měla v osmatřiceti duelech skóre 125:86. "Třetího místa si velice vážíme, protože jsme si ho uhráli proti všem soupeřům ve vzájemných zápasech formátem doma - venku," popisuje kouč Petr Vojan.

Více o turnaji O Pohár DHL zde!

Následovala jiná samostatná soutěž - DHL Superpohár. Všech devatenáct celků bylo rozděleno do čtyř skupin, ve které se účastníci porvali systémem každý s každým doma - venku o dvě postupová místa. Osm nejlepších pak ve standardním formátu play-off mělo odehrát čtvrtfinále, semifinále a ve finále bojovat o zlatou medaili.

Indiáni zvládli tíhu okamžiku a v konkurenci Salzburgu, Mladé Boleslavi, Chomutova a Českých Budějovic proklouzli do play-off. Boje to byly vyrovnané, nakonec první Red Bull, druhou Plzeň a třetí Středočechy dělil vždy pouhý bod. Soupeřem tak měly být ve čtvrtfinále Pardubice, dalšími dvojičkami byly Karlovy Vary s Mountfieldem, Salzburg s Kometou a Olomouc s Kladnem.

Z důvodu celosvětové pandemie ohledně šíření Coronaviru však v den prvního utkání ČSLH všechny soutěže předčasně ukončil.  

Více o turnaji Superpoháru DHL zde!

Osmifinálová skupina A

1. Karlovy Vary 31:15 20
2. Kladno       24:15 18

3. Sparta       20:14 16
4. Slavia       18:30  4 
5. Litvínov     15:34  2

Osmifinálová skupina B

1. Salzburg          29:22 16
2. Plzeň             28:22 15

3. Mladá Boleslav    29:18 14 
4. České Budějovice  18:25  8
5. Chomutov          21:38  7

Osmifinálová skupina C

1. Olomouc        28:23 14
2. Hradec Králové 21:21 14

3. Liberec        31:31 12
4. Třinec         29:20 11
5. Jihlava        21:35  9

Osmifinálová skupina D

1. Pardubice 48:28 20 
2. Brno      49:38 19
 
3. Zlín      27:45  8 
4. Vítkovice 29:42  7

Trenér Petr Vojan

Pane trenére, s trochou nadsázky... Je předčasný konec pověstná zlatá tečka za již takhle organizačně nevydařenou sezónou juniorů?
Ano, je to pomyslný vrchol všeho, co se v té letošní "zvláštní" sezóně událo... Ale je to samozřejmě pochopitelné a správné. Zdraví je vždy na prvním místě, takže nářky nad tím, že se nedohrály mládežnické soutěže, by vůbec nebyly na místě.

Jak moc může jeden rok v tomto věku klukům chybět ve vývoji?
Nemyslím si, že by kluci přišli o rok vývoje. Tréninkový proces, až teď na těch posledních cca 14 dní, totiž nebyl nijak omezen. Možná i naopak. Tím, že byla soutěž letos nesestupová, vznikl obrovský prostor pro rozvojový trénink, pro větší zapojování a využívání mladých hráčů a samozřejmě nebyl až takový tlak na výsledky. Ta ztráta tak spíš souvisí s organizací soutěže, ale o tom již bylo řečeno vše. Věřím, že až dojde k avizovanému snížení počtu týmů v juniorské extralize, bude opět právě juniorská soutěž posouvat TOP hráče rovnou do extraligy - bez přestupních stanic v první, nebo dokonce ve druhé lize dospělých.

Pozitivní ale jistě je zapracování mladých mezi dospělé či posun mezi kategoriemi výše, že?
Ano, přesně tak. O to nám jde především, posunout hráče do prvního týmu. Bylo ale zajímavé sledovat i to, jak sezonu jednotlivé kluby pojmou. Někdo hrál hodně na dorazové hráče ročníku 2000, někdo to postavil spíše na hráčích ročníku 2001. My jsme velkou část sezóny hráli na velmi mladý tým, převážně na nejmladší ročník 2002.

Jak moc jste i tak se sezónou spokojený?
Dařilo jak juniorům, tak i dalším mládežnickým mužstvům indiánů... Myslím, že sezona byla opět velmi dobrá, všechny týmy se pohybovaly v horních patrech tabulek svých soutěží, takže po téhle stránce určitě spokojený jsem. Co se týká juniorky, tak tam jsem už třetí místo v Poháru DHL hodnotil.

Je něco, s čím nejste spokojen?
Ano, samozřejmě. Vždy je v naší činnosti důležitá zpětná vazba, analýza, vyhodnocení a opatření do budoucna. Budu teď trochu střílet do vlastních řad, ale nepodařilo se nám některé hráče posunout na úroveň, kam jsme chtěli.

Máte tedy už představu, co může být nyní dál?
Jestli pauza do nové sezóny nebo alespoň nějaký způsob tréninku, až to půjde... Nevím, uvidíme, co bude po tom 30ti denním nouzovém stavu. Teď asi nemá smysl moc předjímat. Prostě uvidíme, jak se celá situace vyvine a podle toho potom zareagujeme. Nyní platí to, že se netrénuje, sezona skončila a hráči mají volno. Ale nespíme, momentálně už pracujeme na programu a na složení týmu na příští sezonu. Máme vytipované nové posily, hráče, o které máme zájem i s ohledem k potenciálu na první tým.

O předčasném ukončení soutěže jste se dozvěděli v den prvního čtvrtfinálového zápasu. Nebyli jste již na cestě a jak jste s kluky zprávu přijali a reagovali na ni?
Ne, nebyli, v Pardubicích se mělo hrát až od 18:15. V té době jsme ale zrovna byli na ledě, měli jsme rozbruslení před zápasem. Měli jsme nějaké náznaky, že se to všechno zruší, ale definitivně jsme se to dozvěděli až v šatně po tréninku. Všechny nás to mrzelo, protože jsme před sebou měli vrchol sezony, prokousali jsme se mezi nejlepších 8 týmů do závěrečného play off. Kluci byli určitě smutní, ale zároveň chápou moc dobře, co se "venku" momentálně děje...

Před sezónou jste navázal na lavičce spolupráci s Michalem Dvořákem. Jak zpětně spolupráce fungovala?
Michal má pro práci trenéra obrovský zápal a obrovské emoce, je to profesionál každým coulem a to samé vyžaduje i po hráčích. Naše spolupráce fungovala velmi dobře. Samozřejmě, že se někdy vyskytl jiný pohled na nějakou situaci, bouřlivější debata, nebo odlišný názor na hráče. Ale zdravá oponentura je vždy základem každé fungující spolupráce a bez ní se nikdo nikam neposune. Já to vítám, protože slepé přitakávání opravdu nikam nevede...

Pane trenére, děkujeme za rozhovor!