Mladší dorostenci sestřelili Kladno osmi góly!

Dominance mladších dorostenců pokračovala i na ledě kladenského PZ, kde si mladí Plzeňané otevřeli střelnici, na níž zamířili hned osmkrát do černého.

Od prvních sekund zápasu bylo patrné, kdo bude udávat otěže utkání. Gólman Prchlík byl hned od začátku zaměstnáván plzeňskými střelci a své čisté konto statečně držel až do deváté minuty. Kladno mělo sice k dispozici přesilovku, ale paradoxně v ní inkasovalo. Jiříčkova střela skončila sice na tyče, ovšem od ní se puk odrazil k Vladimíru Kremláčkovi, který měl před sebou už jednoduchou práci.

Ještě větší radost byla na plzeňské straně o chvilku později, kdy se mezi betony Pulce prosadil Sebastián Malát. Gólostroj indiánů se rozjel naplno a brzy přišla třetí branka. Adamu Ženíškovi sice příliš nesedla jeho střela, ale mezi tři tyče se vešla. Další zářez si nechali mladí Západočeši až do další části. Václav Adamec byl včas před brankářem Pulcem, a dorazil proto lehce kotouč do sítě.

Kladno se dopředu příliš nedostávalo, za celý zápas ohrozilo Prchlíka pouze osmi pokusy. Plzeň naopak přidávala další branky. Tomáš Pánek napřáhl od modré čáry a jeho projektil se zastavil až za zády brankáře Pulce. Hosté v klidu kontrolovali dění na hřišti a bavili se hokejem.

Zbylé tři trefy si schovali do třetí periody. Po vyhraném vhazování se puk dostal k Václavu Adamcovi, který bleskově nastartoval svůj motor a dostal se až před Pulce, jehož bezpečně překonal. Další trefu obstarala kapitán indiánů Vladimír Kremláček, který chytře tečoval střelu Hamšíka přesně nohy gólmana soupeře. Brankový účet zápasu dovršil přesnou střelou z prostoru mezikruží Jan Slanina. Indiáni si proto na své konto připsali další vysoké vítězství.

Petr Vojan (HC Plzeň 1929: Výsledek jasný, hra po většinu utkání poměrně slušná, koncovka slabší. Bohužel jsme ale zase, stejně jako v některých minulých zápasech, nehráli chytrý hokej. Hráči v určitých fázích utkání zbytečně předržují kotouče a přehrávají situace. Chtějí se prosadit sami, nebo kličkují ve stoje na místě, což je špatně. Naše síla je přitom jinde. Kluci to ví, ale měli by už konečně pochopit, že se individuálně těžko prosazuje, když nám někdo neustále visí na zádech, osekavá, hákuje, padá pod nohy. Na druhou stranu je zajímavé, že v zápasech, ve kterých jasně dominujeme a soupeř vůbec nestíhá a hrajeme devadesát procent času na kotouči s poměrem střel na branku 60:8, máme jen jednu přesilovku. I naší vinou tak máme za poslední tři zápasy v tomto stylu čtyři naše hráče zraněné, nebo v trestu.