Petr Šulan

Novopečený mistr Petr Šulan: Staromák bych přál zažít každému

Na právě skončeném domácím světovém šampionátu byla u zrodu zlatých medailí celá řada indiánů. Jedním z nich byl i masér a kustod Petr Šulan.

Petře, jak jste si užil mistrovství světa v Praze?
Fanoušci byli naším šestým hráčem, takže to bylo parádní. Několik šampionátů jsem již zažil, ale nejlepší publikum máme skutečně u nás. Letos se celkově v Praze sešla ve všech týmech skvělá jména, byl to kvalitně obsazený turnaj.

Jak velký je rozdíl oproti práci v klubu a v reprezentaci?
Nároďák je asi i pro každého vždycky TOP. My kustodi to měli nejnáročnější v přípravě, protože tam bylo opravdu hodně hráčů. V jednu chvíli to skoro vypadalo, že tam máme dva týmy (smích). Dokonce si troufnu říct, že z tohoto pohledu to bylo vůbec jedno z nejnáročnějších mistrovství světa, které si pamatuji.

Jak moc je práce náročnější, když se hraje téměř každý den?
Když se hraje dva dny po sobě, tak je to vždy hodně náročné. Bylo to navíc umocněno tím, že jsme hráli často ta večerní utkání. Do postele jsme se tak dostali třeba ve tři ráno a ráno hned opět brzy vstávání. Přestože trénink byl sice trochu později, my jsme chodili vždy mezi prvními. Takže tam se toho opravdu moc nenaspalo (smích).

Internetem se hodně šířily informace o rozbitém poháru. Co nám k tomu můžete prozradit?
Ono to bude hlavně tím, že jsme dostali maketu. Což je v těchto situacích běžné, ale ta dle mého názoru není úplně tak dotažená, jak by měla být, aby to bylo pevné. Ať už to tak za uši brali hráči, realizační tým či trenéři, tak se to prostě povolovalo a povolovalo. Po návštěvě pana premiéra nás kluci vzali na večeři a z ničeho nic Petr Mrázek zavelel, že s ním mám jít vše opravit, že ho v tomto stavu nemůžeme donést k prezidentovi. Trvalo nám to něco přes hodinu, matičky jsme dotáhli, ale u pana prezidenta se pohár již opět viklal. Chtělo by to opravit prostě lépe. My k ruce neměli úplně všechno vybavení, něco nám chybělo, tak jsme zase až tak velcí kouzelníci být nemohli (úsměv).

Jaké byly oslavy?
Myslím si, že byly hodně dlouhé (smích). My jsme s kolegy první den oslav nebyli tak aktivní, protože jsme věděli, že hned druhý den ráno musíme začít vše balit. Měli jsme na to sice dva dny, ale chtěli jsme stihnout oslavy na Staromáku, tak jsme začali již po pár hodinách spánku vše balit, odvážet a podobně. Jen tak tak jsme stíhali odjezd autobusu odpoledne. Tam jsme začali slavit všichni společně, poté šli na večeři a my opět spát, protože ráno už bylo potřeba vše dovyklidit. Stejně jsme ale ještě museli přijít i třetí den a na svá místa do přenosit dle přání O2 arény nějaké věci.

Co byste z turnaje nejvíce vyzdvihl?
Určitě Staromák. Ta oslava s lidmi byla neskutečná. Diváci byli po dobu celého turnaje famózní, hnali nás a mají velký podíl na tom, že se vyhrálo. Tahle oslava byla ovšem neskutečná, to bych přál zažít každému, kdo se motá kolem hokeje.

Šuli, ještě jednou gratulujeme k parádnímu úspěchu!