Chceme doma vytěžit co nejvíc, hlásí Adamský
Praha/Plzeň - Ani po druhém semifinálovém utkání nezůstanete ochuzeni o ohlasy s plzeňskými bojovníky. K rozhovoru jsme vám přichystali důrazného útočníka, střelce jednoho z pěti plzeňských gólů, rychlonohého a věčně usměvavého Martina Adamského. „Každý mluví o nějakých cílích, já ne. Teď máme výhodu domácího prostředí a jistě z toho budeme chtít vytěžit co nejvíc,“ vzkazuje všem plzeňským příznivcům.
Martin Adamský, střelec jednoho gólu, který ale bohužel pro Plzeň přišel pozdě, utkání nehodnotil negativně. „Začali jsme dobře, dostali jsme se do vedení 3:1 a pak jsem si to pokazili sami, když jsme prospali začátek třetí třetiny,“ začal. Mnohá média označila jako zlomové snížení na 2:3 ze sešívaného pohledu, které přišlo pouhých osm vteřin před druhou sirénou. Ne tak Martin. „Série se hraje na soustu gólů, takže tohle nerozhodlo. Jak jsem říkal, zklamali jsme na začátku poslední části, kde rozhodly dvě minuty, během nichž jsme pustili Slavii do vedení,“ opakoval.
Na ledě se hodně potkával s tolik ceněnou (často až přeceňovanou) akvizí slávistického útoku – Jaroslavem Bednářem, který se dokázal prosadit až v utkání číslo dvě. Jak na jeho osobnost třiaosmdesátka nahlíží? „V prvním utkání jsem si ho hlídal a nedostal se k puku. Včera už ne a má gól a přihrávku (smích). Je vidět, že je to super hráč, který umí vymyslet akci i vstřelit gól, když má prostor,“ pochválil ho. Naopak trnem v patě by mohl být brankář, Stanislav Neruda se nedokázal vyhecovat k výkonům, jaké dovedly Pražany do semifinále a celkem desetkrát (!!) se během dvou utkání ohlížel za svá záda. To nevypadá na pěknou vizitku. „To rozhodně není, na dvě utkání je deset branek hodně. Pro nás to znamená hodně střílet, protože je hodně nejistý.“ přitakal důrazný forvard. Celkově ale v sérii padá hodně gólů, což je tak trochu paradoxní. Často se připomíná, že vyřazovací jsou soboji, kde rozhoduje jedna chyba, jeden okamžik, jedna povedená střela. A tady? Že by již sedmnáct momentů? „To se říká,“ smál se Adamský, „ale tahle série je jasným důkazem, že to ne vždy platí,“ pokračoval.
I když chybělo málo a Plzeň bojovala o druhý skalp loňského mistra a jistého účastníka dalšího ročníku ligy mistrů, stav 1:1 na zápasy je však možná velkým příslibem pro další zápasy. „Určitě je to dobré. I do Pardubic jsme předtím jeli s tím, že chceme jednou vyhrát, což se nám povedlo jak u nich, tak i teď v Praze,“ kvitoval jeden uloupený sešívaný bod. Plzeňští již vstoupili do historie, když jako první tým dokázal z předkola postoupit až do semifinále – na jejich kontě je tak o pět utkání více, než má Slavia, celkem odehráli ve vyřazovacích bojích již čtrnácté střetnutí! „Síly vůbec nechybí, měli jsme asi týden na odpočinek, to byla výhoda. Navíc máme i velikou chuť,“ prozradil Adamský. Další dva souboje teď uvidí plzeňská ČEZ Aréna. Modrobílí si na užším kluzišti v O2 Aréně dokázali, že je Růžičkův tým hratelným celkem, tudíž by cíle mohly být zřejmé... „Každý mluví o nějakých cílích, já ne. Teď máme výhodu domácího prostředí a jistě z toho budeme chtít vytěžit co nejvíc,“ krotil nadšení sám Adamský. Co ho nadmíru potěšilo, byli hlasití plzeňští fanoušci, kteří v prvním utkání bezproblémů zastínili ty slávistické, jež neunesli neuznaný gól a společně s asistentem Kalousem házeli na led lahve. Chybělo málo a i druhé utkání by příznivci Lasselsberu ovládli. „Byli hodně slyšet. Na ledě jsem slyšel, jak křičeli, že vítají hosty. To se jim hodně povedlo (smích). Byla to nádhera. Jsem rád, že jsme pro semifinále dostali Slavii i proto, že kdybychom hráli ve Varech, dali by našim fanouškům tak 500 lístků a měli by v hledišti převahu. Tady v Praze je větší hala a v publiku to bylo vyrovnané,“ užíval si semifinálovou atmosféru sedmadvacetiletý útočník. „Určitě bych fanoušky chtěl na obě utkání pozvat! Ještě jsem sháněl nějaké lístky, ale je úplně vyprodáno. Bude to určitě super,“ vzkazuje prostřednictvím našich stránek beznadějně plným ochozům plzeňského svatostánku.