Premiéru ledního hokeje v sezóně 1954 – 55 bylo možno spatřit devátého října, kdy na zimním stadionu se sešlo šest tisíc fanoušků, tamního klubu Spartak Plzeň LZ. Jejich soupeřem byl celek Slavoj České Budějovice utkání skončilo nerozhodným stavem 3:3. Na brankách se tehdy podílel dvěmi Táflík a jednou Kuba. A jaká byla sestava? V brance nastoupil Šuchman, dále pak Peroutka, Sventek, bratři Brožové Zdeněk a Jiří, Vinš, Václav, Brand, Kuba, Radič, Nekola, Pavlů a Táflík.
Premiéra se tehdy nesla v duchu fair – play, neboť nikdo nebyl vyloučen. I další utkání tohoto ročníku přineslo remízu. To však do Plzně přijel přeborník republiky Spartak ČKD Sokolovo. Při tomto utkání se hrála i plzeňská hymna “Chodounská polka Šroubovák”, která pro svoji oblíbenost tehdy stála podle dochovaných materiálů mnoho příznivců hlasivky. (Takže dnešní hymna “ Modrobílá” měla již před více jak čtyřiceti lety svoji předchůdkyni.) Další střetnutí sezóny přineslo zajímavou podívanou hlavně z hlediska hráčského, neboť za tehdejší vojenský oddíl ÚDA Praha hráli ještě nedávno bývalí plzeňáci, Šašek, Štogr, Jonák a Táflík. Utkání skončilo jasným poměrem 4:1 pro Plzeň.
O tom, že i tenkrát se bojovalo nejen na ledových plochách svědčí článek, který popisuje náhlou změnu zaměstnání jednoho z pilířů plzeňského celku Václava Kuby. Ten byl zaměstnán jako mladý lesník, jenže uvědomělý soudruh ing. Reiman, a v té době to už něco znamenalo, se rozhodl oslabit Spartak. Jednoduše před počátkem sezóny zavelel a Kuba se musel za svým zaměstnáním stěhovat. Představte si kam, no do Prahy přece, tam bylo zapotřebí mladého lesníka. Když tehdy tamnější pracovníci Spartaku začali pátrat, co že se to vlastně děje narazili na shodu jmen jak ing. Reiman tak i další angažovaný v této kauze Dr. Vojtíšek figurovali i u tehdejšího Spartaku Šverma Jinonice. A tak se popsali archy papírů, provolalo plno korun, nic se však tehdy nestalo. Plzeň zřejmě již tehdy pro svoji blízkost k západu nebyla příliš oblíbena.
Ale pojďme dále. V měsíční zprávě za měsíc listopad se dočteme, že měsíc listopad bývá označován básníky měsícem smutku, tak jej tenkráte nazval i kronikář. Neboť ze šesti zápasů skončili dva výhrou Plzně, zbývající rovněž vítězně, ale pro soupeře. Králem střelců byl Vinš s pěti brankami.
Následně prohlížím další materiál. Ten se zaobírá střeleckou potencí jednotlivých řad. Nejúspěšnější byla první řada ve složení Táflík (Pavlů) - Vinš - Václav, ta zatížila konto svých protivníků 23 brankami. Celkově nejlepšími střelci byli Nekola s Liškou, kteří shodně nastříleli osm branek. Příliš se nedařilo ani v dalším střetnutí. Přeborník Spartak Praha Sokolovo smetlo Spartak Plzeň 6:2. V dalším utkání na domácím ledě se zadařilo a Šverma Motorlet odjel poražen 5:2, brankami Č. Lišky 3x, Václava aj. Lišky.
V pravdě hokejový svátek se slavil 10.prosince 1954, když do Plzně přijel AIK Stockholm. Ve skutečnosti se jednalo o první mezinárodní zápas na plzeňském ledě. Utkání tehdy navštívilo neuvěřitelných čtrnáct tisíc diváků. Jak tehdy spartakovci nastoupili? Díky ochotě dalších klubů posíleni o Jonáka, Táflíka, Štogra a Šaška z ÚDA a Jedličku uvolnil Tankista. Spartak : Šuchman v bráně, v obraně byl Sventek, Jonák, Jedlička, Peroutka. Útočné formace hráli v tomto složení: Brand, Vinš, Radič – Václav, J.Liška, Č. Liška – Štogr, Šašek, Táflík. Průběh utkání měli domácí ve své režii, a pouze díky vynikajícímu brankáři Svenssonovi si odvezli porážku 6:2. Výkon švédů tenkrát přinesl zklamání, neboť zůstali hodně dlužni své pověsti. Dalším zpestřením hokejové sezóny byl turnaj pořádaný RH Plzeň, kterého se zúčastnili kluby pořádajícího oddílu, RH Bratislava, Křídla vlasti a Spartaku Plzeň. Ve finálovém utkání porazil Spartak Plzeň Křídla vlasti 7:6 a v souboji o třetí příčku prohrála RH Plzeň se svou jmenovkyní z Bratislavy 6:5. Další utkání mělo příchuť dnešních západočeských derby, neboť se utkal Spartak s Dynamem K. Vary, které zvítězilo 7:4. Vítězství nepřinesl ani souboj s Tankistou. Porážka 7:2, byla tehdy až příliš krutá.
Dne 16.1.1955 se dočítáme o tehdejších nelehkých hokejových podmínkách. Na tento den na devatenáctou hodinu plánované utkání se Slavojem České Budějovice tehdy přišlo šest tisícovek fanoušků, jaké ale zažili zklamání, neboť ledová plocha byla pod vodou. Ve článku se přímo píše:
“ Místo aby úpravě ledové plochy věnovala správa zimního stadionu patřičnou péči, bylo umožněno několika jedincům volné bruslení do 16 hodin a proto nemohli zaměstnanci stadionu udělat maximum pro přípravu ledové plochy, tak jako na jiných stadionech.” Odložené utkání bylo jistě pro Plzeň ostudou na dlouhá léta.
Další utkání se však již hrála a Spartaku se dařilo střídavě. Rekordní výhru si zapsali hráči s Kolínem 10:1, nebo proti Holoubkovu, vítězstvím 12:2, když branky za Spartak dávali Vinš 5, Václav2, J. Liška 2, Sventek a Pavlů po jedné. Porážku přineslo utkání se Spartakem sokolovo a sice 3:7. Na své cestě se v Plzni zastavili reprezentanti Norska. V utkání průměrné úrovně zvítězil Spartak před návštěvou 10 000 diváků 12:2. Domácí nastoupili v sestavě: Šuchman – Šmat, Šašek, Brož, Sventek, Peroutka – Čechura, J. Liška, Č. Liška – Pavlů, Štogr, Táflík – Brand, Vinš, Václav.
Posledním utkáním na plzeňském ledě v sezóně 1954-55 bylo pohárové střetnutí se Spartakem Sokolovo. Domácí odešli poraženi 4:9.
Podle statistické sezónní uzávěrky “Mužstvo bojující v přeboru republiky odehrálo 41 zápasů, z nichž 24 skončilo vítězstvím našich barev, 2 x jsme se rozešli se soupeřem nerozhodně a 15 x jsme okusili hořkost porážky. Celkový poměr branek 220 : 163 vyznívá v náš prospěch. Nejvíce branek v jednom zápase nastřílelo naše mužstvo Spartaku Holoubkov – plných 14. Králem střelců se stal kapitánm mužstva Míla vinš, který vstřelil plných 48 branek. O dvě branky méně zaznamenal Vilda Václav. Na třetím místě figuruje Č. Liška s 25 úspěchy. V mužstvu se vystřídalo během sezóny 29 hráčů. Nejvíce zápasů odehráli Vinš a Václav po 40 zápasech, pak následují Pavlů, Radič, Č. Liška, Zdeněk brož, ing,. Kletečka, Uher, Kraus, Petr, Šuchman, Pešl, J. Brož, Trhlík, Kuba, Táflík, Štogr, Šašek, Pech, Jonák, Jedlička, Placatka, Šmat a Čechura..”