Indián Marcel po MS U18: Celkový výsledek ovlivnil ztracený duel s Finskem

Těžká sezóna skončila velkou odměnou. Marcel Marcel za juniorský celek indiánů odehrál pouze sedm duelů, poté následovalo pozastavení soutěží. Nakonec trvalé.

Obrat přišel až s reprezentační osmnáctkou, na pravidelných kempech šikovný forvard zaujal a vybojoval si své místo pro mistrovství světa. Reprezentační výběr přitom rovněž celou sezónu nemohl absolvovat zápasy, až těsně před odletem do zámoří čtyřikrát vyzval na souboj Slovensko s bilancí tří výher a jedné porážky.

Ve spojených státech amerických Češi na úvod světového šampionátu skolili Německo 3:1 a ve druhém utkání byli blízko i skalpu Finska. Jenže nestačilo vedení 2:0 a ani 5:3 necelých deset minut před třetí sirénou. I přes následný cenný bod po nezdaru v samostatných nájezdech proti domácímu výběru 1:2 přišel po tvrdé porážce 1:11 od Ruska postup ze skupiny z posledního možného místa. Soupeřem pro čtvrtfinále tak byl suverén z Kanady, který postoupil po výsledku 10:3 a dokráčel až ke zlatu.

„Štve mě, že nikde nepadlo slovo o tom, co jsme tomu všichni obětovali, že klukům nikdo nedal kredit. Dejte jim ho! Kašlete na mě, ale ti kluci si ho zaslouží za to, co absolvovali. Dali tomu úplně všechno. Oni byli skoro tři měsíce se mnou někde zavření bez rodin a poslouchali ty moje kecy. Zaslouží uznání, oni za to nemůžou, že nám zavřeli hokej. Měli to v této sezoně opravdu těžké a bojovali za Českou republiku. A naše práce se nám vrátila v tom, že zvládli úvod turnaje a i stylem, jakým jsme se prezentovali,“ prohlásil kouč Jakub Petr v online rozhovoru s novináři po vyřazení.

Marcel Marcel

Jak byste se za celou bláznivou sezónou ohlédl?
Kvůli pandemii bylo vše velmi komplikované. Musel jsem trénovat doma v posilovně. Nebyla možnost chodit na led vzhledem k zákazům, takže poté ten přesun zpět a rychlá aklimatizace byla hodně obtížná.

Jak moc mrzí zrušené mládežnické soutěže? Plzeň opět měla vysoké cíle...
Vždycky míříme co nejvýše. Je to škoda, protože jsme navíc přišli o hodně zápasů. Doufám, že další ročník již bude normální.

Nebylo to občas na hlavu, stále jen trénovat?
Samozřejmě, že když pouze trénujete a nemáte ty zápasy, tak vám chybí motivace. Ale já si ji vždycky našel, chuť s tím seknout jsem neměl.

Byla tedy nominace na MS U18 příjemnou odměna za tu dřinu?
Obrovská odměna! Já jsem ani nepočítal, že bych se tam dostal. Chtěl jsem se o nominaci porvat, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se tam probojoval a odehrál všechny zápasy.

Co podle vás nejvíce ovlivnilo celkový výsledek turnaje - duel s Finskem?
Jednoznačně! A v něm zbytečné fauly hlavně na konci zápasu. Ze začátku třetí části jsme vedli o dva góly a to jsme prostě měli již dotáhnout do konce.

Byl to typický život v bublině?
Byli jsme pouze na hotelu a na zimáku. Ale to nikomu nevadí. My jsme tam nejeli si prohlédnout Dallas, ale hrát hokej.

Není tajemstvím, že váš bratr je Patrik Marcel. Čím to, že jste se oba dali na hokej?
Oba nás k němu přivedl táta. Ovšem nějak extra se nehecujeme, spíš já mám potřebu být lepší než on. To mě hecuje nejvíc. (úsměv)

Předpokládám, že bude váš společný sen si spolu zahrát, že?
Určitě! Rád bych si s bráchou někdy zahrál v jednom dresu.

Jaké máte oblíbené číslo a proč?
S číslem 15 hraji již dlouho, ale po mistrovství světa se mi hodně zalíbilo 21. Má to pro mě pár významů, ale nejoblíbenější číslo nemám.

Děkuji za rozhovor, ať se i nadále daří!

FOTO: Osobní profil hráče