Žádná velká euforie nemůže být, musíme jít dál, říká Miroslav Svoboda
Poprvé se v letošním play off objevil mezi třemi tyčemi a hned se blýskl čistým kontem. Svým skvělým výkonem tak Miroslav Svoboda pomohl svým spoluhráčům vybojovat rozhodující duel série.
Míro, pomohlo vám ve vnímání protihráčů, že jste dosud sérii sledoval ze střídačky?
Ne, já nesledoval ani video. Chtěl jsem si užít ten čistý hokej, protože už toho byl hodně na mě v té sezóně, moc jsem si všechno kolem na sebe připouštěl. Měl jsem sice po nemoci dobrý start, avšak poté se vše nabalovalo, nabalovalo a já pouze prohrával. Nyní jsem tedy vypouštěl úplně vše.
Pomohla hodně rychlá branka?
To si úplně nemyslím. My jsme vedli i o dvě a zápas ztratili. Během pár minut může být vše jinak. My jsme dnes bojovali, ráno přišlo do šatny pětadvacet na*aných borců, kteří s tím chtějí něco udělat. S tím, s čím jsme měli v sezóně problém, že jsme moc v klidu, tak dneska tomu tak nebylo. Chtěli jsme si to urvat za každou cenu a to se povedlo.
Jak jste se v brance cítil?
Pro mě bylo hlavně důležité, že jsem nedostal žádnou bramboru. Snad po jedenácti zápasech za mnou zvonila tyčka a nebyl z toho gól. V tu chvíli jsem si řekl, že bych mohl mít štěstí konečně na své straně a dopadlo to. Ale stále je to pouze jeden zápas série a my potřebujeme zvládnout ten druhý doma, abychom postoupili dál. Takže nyní žádná velká euforie vůbec nemůže být, musíme jít dál.
Byl z vašeho pohledu v duelu nějaký nejtěžší moment?
Žádný si neuvědomuji. V této sérii je každá střela nebezpečná, před vámi je neustále pět hráčů, do sítě může propadnout cokoliv. Takový je hokej play off, ale já to mám opravdu rád, mně se to líbí. Jsem vděčný, že jsem mohl chytat, už jsem pomalu v hlavě ani nevěřil, že bych si vyřazovací boje mohl letos zachytat.
Jaký vlastně dnešní zápas byl?
Těžký, asi jak každý duel vyřazovacích bojů. Když jsme třeba postupovali s Jihlavou, tak s Kladnem to byl souboj také doslova o každý puk a výsledky byly o gól. Já to mám rád a konečně navíc bylo hodně lidí, kdy jsem mohl chytat. Já měl trochu problém si vše uspořádat v hlavě, že mi ten hokej nic nedával, když na zimáku nikdo nebyl. Jsem rád, že to dnes vyšlo, za dva dny máme nový zápas a doufám, že to bude podobné a nevyhořím.
Obrana navíc hrála velice dobře, souhlasíte?
Dneska to byl parádní výkon obrany, ovšem musíme na to navázat. My víme, že když chceme, tak to hrát umíme výborně. Avšak máme mladý tým, ty výkyvy tam jsou. My si nyní musíme pohlídat, aby jsme to udrželi tak, jako dneska.
Navíc mužstvo hrálo až do konce poměrně aktivně, domácí tak neměli příliš šancí vás zatlačit...
My si to samozřejmě říkáme vždycky, avšak hokej je hra chyb. Ta, když se udělá, tak sebevědomí jde dolů. Naštěstí, když jsme ji dnes udělali, tak při nás stálo štěstí v podobě tyčky. Nebo dvacet vteřin před koncem jsem to chytl nohou a ani nevím jak.
Takže vás dnes nahecovala i ta odpovědnost?
Mě osobně ano. Ale myslím si, že každého. Nám se povedlo vyhrát 1:0 už v Třinci, tak možná kluci měli v hlavě, že to opět dokážeme. Já jsem za to fakt dneska šťastný, že jsme sérii vrátili do Plzně, ale musíme krotit euforii, protože teď bude Boleslav naštvaná a určitě nám to nepřijede odevzdat. My tak musíme v hlavě udržet stejnou nas*anost a stejný chtíč jako dnes. Musíme věřit, že to překlopíme na svou stranu, rozhodně nic nepřijde rozdílem třídy, budeme to opět muset doslova ukopat. Čekám tak stejný zápas, jako byly ty předešlé.
Takže rozhodující duel před vlastními fanoušky je skvělý, že?
Určitě. Ale já se opravdu těším na jakýkoliv zápas s diváky. Samozřejmě doma nás fanoušci tlačí více a já doufám, že jich přijde hodně. To nám pomůže jako týmu a snad těm lidem uděláme radost a postoupíme do čtvrtfinále. Protože to si nebude lhát, to kdybychom nezvládli, tak je to hrůza.
Je to velká vzpruha, že po tom všem přišla nyní první nula v sezóně?
Já bych spíše řekl, že je to ostuda. Samozřejmě mě to v základní části štvalo, ani si neuvědomuji, že by se mi to někdy před tím stalo. Ale dnes jsem vypustil všechna čísla či starosti, které se kolem hokeje točí. Stále jsem se snažil hlídat každý puk a říkat si věty, které mě učili trenéři po celou mou kariéru. Vyšlo to a nyní potřebujeme ještě jeden zápas.
Kdy se vlastně rozhodlo, že dnes půjdete do brány?
Od začátku série to bylo nastavené tak, že kdyby něco hořelo, tak se tam dostanu. Já jsem byl připravený furt, pak mi jen Ruda Pejchar oznámil, že jdu do brány. Chtěl jsem odpovědět něco vtipného, ale už mi ani nic nenapadlo, protože tuto sezónu jsme toho spolu napovídali strašně moc. My jsme hlavně potřebovali vyhrát a neřešit kolem hokeje všechny ty možné věci, které se řeší.
Foto: Jan Pavlíček
