Body na Hlinka Gretzky Cupu bych vyměnil za medaili, říká indián Jan Kučera

Český výběr do osmnácti let má za sebou pořádně náročné dny. A s ním i dva indiáni - Jan Kučera a Josef Eichler.

Reprezentační výběr se totiž nejprve vydal do Švýcarska, kde se třikrát popasoval s domácími vrstevníky. A vedl si skvěle, zvítězil totiž ve všech třech případech. Konkrétně 3:0, poté dokonce 6:1 a na závěr 3:2.

Prakticky ihned po návratu do Čech se výprava vydala do Kanady, kde se uskutečnil další ročník prestižního Hlinka Gretzky Cupu. V přípravném duelu se potvrdily skvělé výsledky týmu, Švédové se museli sklonit po výsledku 2:4.

Na úvod samotného turnaje Češi v nájezdech 4:3 skolili Finsko, poté přehráli 7:2 Německo a vítězství ve skupině si zajistili po skalpu USA 3:1. V semifinále ovšem Švédové dlouho drželi jednobrankový náskok, který dokázali v samotném závěru přetavit třemi góly v postup do finále při skóre 6:2. Ani boj o bronz nakonec výpravě nevyšel, Finové uspěli 3:1.

Jan Kučera
Honzo, začněme od začátku. Jaké byly tři duely ve Švýcarsku?
Hlavně šlo o to si navyknout na systém, který jsme hráli a hledali se k sobě hráči. Tedy co a jak by mohlo fungovat. Trenéři potřebovali vidět, jak hrajeme, byla to pro ně dobrá zpětná vazba. Odehráli jsme tam dobré zápasy a trošku jsme si zvedli sebevědomí. A protože se nám ve Švýcarsku vcelku dařilo, mohli jsme do Kanady jet v lepší náladě.

Jak Hlinka Gretzky Cup zhodnotit?
Hodnocení je kladné, byl to skvělý zážitek a hlavně splněný sen - moci takto reprezentovat naši zem. Čtvrté místo je zklamání, měli jsme dobře nakročeno, ale bohužel to nevyšlo.

Jak popsat jednotlivé duely?
Každé střetnutí mělo velkou kvalitu. Byly to všechno vyrovnané zápasy, myslím, že nám to hodně dalo. Navíc na tom malém hřišti. K medaili asi chybělo trošku toho štěstíčka a možná i trochu větší tlak do brány. Jinak jsme hráli to, co jsme chtěli.

Vám osobně se dařilo i bodově, panuje tedy spokojenost?
Spokojený jsem, ale vždycky to může být lepší. Hodnotím to kladně, ale raději bych byl, kdybychom přivezli medaili.

Příprava v klubu naopak běžela naplno. Nebudete nyní strádat?
Doufám, že ne. (úsměv) Teď udělám maximum, abych to dohnal.

Máte nyní nějaké volno?
Volno jsme nedostali, hned z letiště jsme jeli do Plzně na trénink a připojili jsme se k týmu. Náročné to samozřejmě bylo, hlavně to cestování a časový posun. Ten byl asi nejhorší.

Dáváte si do sezóny nějaké osobní cíle?
Cíl mám se probojovat do juniorky a vysloužit si nějakou pozici v klubu. A samozřejmě se udržet i v reprezentaci do osmnácti let.

Když se vrátíme ještě k loňskému extraligovému ročníku a mistrovskému titulu. Dá se to zpětně popsat?
Byla to neskutečná sezóna, budu na ni vzpomínat hrozně rád. Všichni jsme si to společně užili a oslavy byly též výborné. (úsměv)

Jak na ni navázat?
Myslím si, že vše začíná dobrou přípravou v létě, hlavně tedy dřinou. (smích) Být důsledný a poctivý, to by nám mohlo fungovat.

Honzo, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!