Věřím, že jsem důvěru, kterou jsem dostal, splatil, říká Adam Jiříček
Stejně jako starší bratr David, tak i Adam Jiříček debutoval v extralize v lednu ve svých šestnácti letech. Navíc odehrál neskutečných osmadvacet minut a byl reportéry ČT vyhlášen nejlepším hráčem svého týmu!
Adame, jaká to byla premiéra?
Z týmového hlediska to úplně moc nevyšlo. Osobně jsem se snažil hrát zodpovědně a věřím, že jsem důvěru, kterou jsem dostal, splatil. Jsem hrozně moc rád za čas, který jsem dostal na ledě, jsou to pro mě skvělé zkušenosti do další práce. Navíc mě hodně pomohli spoluhráči, kteří mě podporovali a chválili.
Dlouhé rozkoukávání ale neproběhlo, že? Podpora útočníků byl za vaší strany od samotného začátku...
To je můj styl. Snažím se hodně podporovat útok a být aktivní.
Čekal jste, že dostanete takový herní prostor?
Určitě ne. Navíc jsem měl teď tři zápasy po sobě, protože v pátek a včera jsem hrál za juniory. Ale únavu jsem v takovémto zápase nepociťoval, dal jsem do toho všechno a snad jsem udělal nějaký dojem.
Věděl jste, že dostanete takový prostor a navíc i v početních výhodách?
Ano, hráli jsme standardně na tři obrany a šest beků, ovšem s Honzou Piskáčkem jsme tam chodili častěji, proto byl ten icetime větší.
Byla tam jedna přesilovka, kdy jste již již chtěli jít z ledu, ale trenéři vás tam ještě nechali...
To už jsem měl namále. (smích) Ale nějak jsem to ještě zvládl. Bohužel z toho ale nepadl gól, přestože šance jsme si vytvořili.
I vy osobně jste ke vstřelení branky neměl daleko...
Je to tak, hlavně ke konci jsem tam měl pár střel, bohužel to tam nepadlo. Nedá se nic dělat.
Jste s bratrem často v kontaktu?
Prakticky každý den, když se nám sejdou rozumně časy kvůli jeho posunu. Naposledy mi říkal, ať hlavně nejsem nervózní.
Jak se od bratra poslouchá, že máte nakročeno lépe než měl on?
Samozřejmě hezky, pochopitelně je i mým cílem ho následovat. Je to určitá výzva a rád do ní vstoupím.
Adame, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!