V brance juniorky je jistotou Dominik Halmoši

P l z e ň - Velkou částí výkonu každého týmu tvoří gólman. Loni plzeňskou juniorku držel Antonín Štelmach, který se nedávno dočkal extraligové premiéry. Letos prosto mezi tyčemi opanuje Dominik Halmoši. Mladý brankář se ujal role jedničky a v prozatímním průběhu soutěže se mu daří, zažil jen dvě střídání a také statistiky dokazují, že se spoluhráči na něj mohou spolehnout.

Brankářská jednička Dominik Halmoši je s dosavadním průběhem sezóny spokojen. „Zatím se nám daří poměrně dobře, musíme brát všechno popořadě, nejdříve se dostat do play-off a pak myslet na další úspěchy,“ vytyčuje další průběžné cíle. Přesto v poslední době Plzeňáci trochu zaostávají za výkony z úvodu sezóny. Pomalu narůstá série proher. Mladý gólman ale nad podobnými statistikami nepřemýšlí: „Každý zápas chceme vyhrát, na nějaké série nemyslíme.“

Halmoši si letos užívá se vším všudy pozici gólmana číslo jedna. „Loni tady byl Tonda Štelmach, já měl na začátku sezóny problémy s výstrojí, protože mi přišla pozdě, nepovedly se mi dva zápasy a pan Setíkovský už ve mne ztratil důvěru,“ vrací se ještě k uplynulému ročníku, který se nevydařil podle představ. Naopak letos je vše o sto procent lepší. „Jsem moc rád, že mi trenéři věří a snažím se odvádět co nejlepší výkony, aby byli spokojeni,“ pochvaluje si hráč nosící netradičně dres s číslem dvacet.

Zatím rozhodně nezklamal. „Střídal jsem na Spartě a doma s Hradcem. Na sezónu jsem se dlouho připravoval, takže je to snad zasloužená bilance,“ vyzdvihuje zajímavou statistiku a přidává další motivaci: „Jsem si vědom, že tahle sezóna je klíčová, proto chci udělat co největší úspěch.“ Na angažmá mezi muži zatím plzeňský odchovanec nemyslí, přesto si cenní možnost trénovat s A-týmem Lasselsbergeru. „Je to super zkušenost, hokej je rychlejší, stejně jako na mne létají tvrdší střely,“ jmenuje rozdíly mezi kategoriemi.

Jako každý jiný brankář se i Halmoši musel rovnat s novou výstrojí, která odpovídá přísnějším pravidlům a na úkor některých kolegů prozrazuje: „Když se koukám, vidím, že ne všichni gólmani mají zmenšenou výstroj.“ Což má jednoduché vysvětlení: „Pravidlo v juniorské extralize platí, ale nikdo jeho dodržení nekontroluje.“

Každý gólman má nějakou slabinu, nějakou situaci, které se snaží vyhnout. Pro juniorskou jedničku jsou to časté závary. „Nejvíc mi vadí, když mám zakrytý výhled a útočníci hodně dotírají,“ přiznává a naopak prozrazuje, co je největším zážitkem: „Radši mám zápasy, kdy jde na mne hodně střel, to si zápas opravdu užívám.“