Martin Straka chválil spoluhráče, Mario Cartelli si nemohl vynachválit plzeňské fanoušky
P l z e ň – Pátý rozhodující zápas semifinálové série mezi Slavií a Plzní nabídl strhující podívanou. Od první do poslední vteřiny hráči nenechali diváky v hledišti vydechnout. Akce střídala akci, na oba brankáře se valil útok za útokem. V utkání snad nebylo hluchého místa. Patnácti tisícová návštěva v 02 aréně viděla naprosto všechno, co může zápas play-off nabídnout. Obrat z 1:4 na 4:4, vlastní gól Slavie, vyrovnání v poslední vteřině, prodloužení plné neproměněných šancí a samostatné nájezdy. Na včerejší souboj se jistě bude dlouho vzpomínat.
Chuť postoupit mě hnala dál
Kapitán jak má být. Pro mužstvo by dýchal, v produktivitě šel svému týmu příkladem, bojoval, makal, padal do střel, odevzdal maximu. To je Martin Straka. Hvězdě extraligových kluzišť příliš na lesku neubrala ani viróza. Přesto přiznává: „Byl jsem už trochu unavený.“ Ale i tak nastupoval každé druhé střídání. „Chuť postoupit mě hnala dál,“ dodává okamžitě. Ani v posledních vteřinách při plzeňské hře bez brankáře na ledě nechyběl. A byl to právě on, kdo poslal utkání do prodloužení. „Tomáš Vlasák mě nádherně našel, jen jsem puk doklepl do brány, ale nevěděl jsem, jestli to bylo po čase nebo ne,“ vzpomněl, že jeho gól musel posvětit videorozhodčí. „Ještě jsme posunuli konec o deset minut,“ usmál se Straka.
S modrobílými to na začátku druhé třetiny vypadalo opravdu bledě. Slavia zvýšila rozdíl ve skóre na tři góly. „Rozhodně jsme si neříkali, že je konec. Bojovat se musí až do konce. Kluci makali a takoví ti největší bojovníci nás dotáhli zpátky,“ připomněl vyrovnání na 4:4 v prostřední dvacetiminutovce. „Necítím vůbec smutek. Musím znovu poděkovat celému týmu. Za celou sezónu, ale speciálně za včerejší zápas. Možná jiné mužstvo by to vzdalo, ale tenhle tým ne. Všichni chtěli jít dál a to se mi na nich líbí. Je vidět, že tým má velikánskou sílu,“ nešetřila dál chválou největší osobnost plzeňského týmu.
Série skončila 4:1 na zápasy ve prospěch Slavie. Možná ale všechno mohlo vypadat jinak. Ve druhém zápase Plzeň ještě krátce před koncem druhé třetiny vedla 3:1. „Zlomový byl druhý zápas, kdy jsme dostali pět vteřin před koncem gól. Myslím, že kdybychom… Ale ne, to je jen kdyby,“ nedokončil Straka myšlenku, co by se stalo, kdyby Plzeňáci dotáhli utkání do vítězného konce. „Sezónu hodnotím jako skvělou. Hezky se mi s klukama pracovalo, každý trénink byl zábava. Dal se dohromady bezvadný tým. Kluci dokázali něco fantastického. Nikdo nečekal, že bychom postoupili do semifinále,“ rekapituloval sezónu, ve které západočeská metropole viděla po pěti letech vyřazovací boje.
Tenhle zápas byl špičkou extraligy
Téměř zaplněná O2 aréna viděla i jeden kuriózní moment. A to, když si ve 29.minutě vstřelila Slavie vlastní gól. „Dneska se hrál hokej nahoru a dolů. Z toho tím pádem pramení chyby na obou stranách, člověk se snaží něco vymyslet, hrát útočně a chyby prostě přijdou. Myslím, že to je normální. Hokej je o chybách. Dnes jsme udělali všichni hodně chyb, ale taky jsme vymysleli hodně parádních situací,“ nepřeceňoval to nějak Cartelli a připomněl, že chybovat je lidské. Plzeň dokázala ve včerejším zápase téměř nemožné. „Za stavu 1:4 jsme si řekli, že musíme jít dál a budeme makat úplně naplno,“ přiblížil Cartelli, co si hráči asi tak říkali. „Vyplatila se nám aktivní hra, bušili jsme do nich a bylo vidět, že jsme jim nenechali centimetr ledu. Hrozně jsme ten zápas chtěli zvrátit,“ vrátil se k obratu v utkání.
Stejně jako Martin Straka, také Mario Cartelli považuje za zlomový zápas série druhé utkání na slavistickém ledě. „Trochu nás nahlodalo, když jsme tady ve druhém zápase vedli 3:1 a pak jsme prohráli,“ přiznal. „Doma jsme si říkali, že budeme hrát aktivně, ale možná jsme hráli až moc bezhlavě. Gólman je podržel a my jsme dostávali góly z protiútoků,“ vrátil se ke dvěma domácím prohrám, ve kterých Slavie získala mečbol. „I když myslím, že čtvrtý zápas jsme si nezasloužili prohrát 1:6, protože ve druhé třetině jsme je tlačili, pak jsme byli i lepší. Oni měli jen víc štěstí,“ vzpomněl obránce na poslední zápas sezóny v domácím prostředí.
Nepostup do finále samozřejmě mrzí. Ale Plzeňáci nedali svou kůži lacino. „I když jsme nepostoupili, nemusíme se stydět, protože jsme proti Slavii odehráli super zápasy, celá série byla super,“ ví Cartelli. Přesto se nabízí otázka, zda nerozhodly zkušenosti. Plzeň hrála play-off po pěti letech, Slavie je pravidelným účastníkem. „Taky máme zkušený mančaft. Bojovali jsme až do konce. Je to o gólech, Slavie měla větší štěstí. I když jistě mají větší zkušenosti, ale my jsme to nahrazovali nadšením, velkou bojovností a aktivní hrou,“ vyvrací tuto teorii opora zadních řad.
Již dlouhou dobu brázdí plzeňské kluziště se šedesát čtyřkou na zádech. Zažil play-off před pěti lety, stál v řadách Plzně i při neúspěších sezón minulých. Tu letošní však hodnotí veskrze kladně. „Sezóna skončila velice dobře, protože i po všech peripetiích, kterými jsme si prošli, jsme dokázali postoupit do semifinále. Je to naprosto zasloužené, byli jsme před branami finále,“ shrnul pro modrobílé barvy již skončený hokejový rok 2008/2009. „Myslím ale, že naše mužstvo na finále mělo,“ dodal ještě.
I přes nepostup si hráči užívali s fanoušky. Ti jim dlouho dlouho tleskali ve stoje a skandovali. „Při závěrečné děkovačce s fanoušky mi do smíchu nebylo. Patří jim obrovský dík, jsou naprosto fantastičtí, povzbuzovali, hnali nás až do konce a hokej se hraje hlavně pro ně,“ líčil Cartelli momenty po utkání. „Taky proto jsem jim hodil hokejku jako kluci,“ připomněl darování hokejek divákům.