Rozhodovat bude týmový duch, říká Jiří Veber

Již pouze několik hodin zbývá do zahájení čtvrtfinálových bojů mezi plzeňskou Keramikou a Vítkovicemi. Přípravy obou mužstev vrcholí, hráči pilují herní situace, nechybí nácvik přesilových her či hry v oslabení. A protože v případě nerozhodného stavu i po desetiminutovém prodloužení přijdou na řadu samostatné nájezdy, nemohou ani ty chybět v programovém tréninkovém schématu. Keramici zahájili přípravu na sérii s Vítkovicemi v pátek. V sobotu i v neděli byl trénink vždy dopoledne, v sobotu navíc před ledem čekala hráče ještě posilovna.

Plzeň již Vítkovice v play-off zažila, bylo to v semifinále sezóny 1991/92, tehdy ještě SK Škoda Plzeň zvítězila na zápasy 3:2. Tato sezóna patřila mezi nejúspěšnější pro Radka Kampfa, dařilo se v Plzni, přišla pozvánka na reprezentační sraz, pak ale vše zhatila autohavárie mezi vánočními svátky. Kampf tehdy v nemocnici s rodinou bojoval o život, zatímco jeho spoluhráči se radovali z největšího úspěchu Plzně od konce padesátých let. Nehoda se mu stala několik dní po skončení sezóny. "Nejsou to nejlepší vzpomínky, doufám, že po letošním play-off budou příjemnější,“ přiznává asistent trenéra Radek Kampf. „Chci věřit tomu, že postup přes Vítkovice se bude opakovat, uděláme pro to maximum.“ Rovněž Michal Straka má v živé paměti nezapomenutelný postup do finále. „To se nedá zapomenout, byla to vlastně poslední sezóna, kdy jsme nastupovali společně s bratrem Martinem. Čas letí, je to už deset let, hokej se změnil. Ale ani teď to nebude jednoduché, Vítkovice, i když je mnozí podceňují, mají velice silné mužstvo.“ Plzeňský centr přiznává, že rozhodovat bude každá chyba, každé zaváhání. „Jednoznačně musíme vycházet ze zabezpečené obrany, musíme se vyvarovat zbytečných faulů, hrát nadoraz. Každé mužstvo je k poražení, a já věřím v náš postup. Straka zatím nepociťuje zvýšené stoupání adrenalinu v krvi. „To přijde asi až v několika hodinách před zápasem, zatím je to v mezích.“

To si nepřipouští ani brankářská jednička Keramiky Libor Barta. „Adrenalin snad ani ne, ale myslím si, že se na trénincích lepšíme a do pondělka vše vyladíme, tak, abychom odcházeli jako vítězové.“ Většina odborníků, ale i příznivců se shoduje v tom, že o postupujícím budou rozhodovat zejména výkony brankářů. „Asi na tom něco je, ale pokud nebude hrát celý manšaft, může tam být gólman jakýkoliv a stejně se nepodaří vyhrát.“ O tom, zda budou domácí zápasy v úvodu výhodou, nechce zatím Barta spekulovat. „O tom si můžeme povídat, až to skončí, protože tlak v prvních zápasech je velký a je pravdou, že pokud se nepodaří něco venku, přejde se to, když něco nevyjde doma, je to dvakrát tak složitější. Věřím tomu, že nám publikum pomůže, a i když se udělá nějaká chyba, bude k nám tolerantní, je to play-off, hraje se úplně o něco jiného.“ Jak tedy bude spát Libor Barta z neděle na pondělí? „Já doufám, že normálně. Určitě budu nervóznější, ale doufám, že to proběhne v klidu. Nesmíme si připustit, abychom byli přemotivováni. V takovém případě člověk dělá častěji chyby. Měli bychom se vrátit do doby před dvěma měsíci, kdy se nám dařilo a byli jsme v pohodě.

Jak bývá častou tradicí, dochází v klíčových zápasech sezóny ve většině sportů k různým rituálům, jedním z nich je i barvení hlavy.“Je to změna, bojové barvy, snad nám to pomůže,“ zdůvodňuje svoji blond hlavu Josef Straka. „Připravujeme se na nejdůležitější část sezóny, těch dvaapadesát odehraných zápasů může být rázem zatraceno.“ A jak prožívá Josef Straka poslední hodiny? „Jsem v pohodě, už nejsem nejmladší, mám nějaké takové zápasy za sebou, takže zatím je to v pohodě. Možná se to změní až v den zápasu, uvidíme. “V pohodě je prozatím i Dušan Andrašovský. Zatímco alchymisticky upravoval čepel své hokejky, odpovídal, tak jako vždy, ochotně. „Zatím nic zvláštního nepociťuji, řekl bych, že je to v normálních mezích.“ Hrát dobře odzadu, vracet se a všichni dobře bránit, to by měli být podle Andrašovského pokyny, které posunou Keramiku do dalších zápasů. „Musíme se opravdu vyvarovat sebemenší chyby, abychom nedali soupeři šanci ji využít. Nepočítám s tím, že to bude nějaký překrásný hokej, spíše taktická bitva, pokud budeme trpělivější, ovoce se dostaví.

Zkušeným harcovníkem, co se týká zápasů v play-off, je Jiří Veber. Navíc zažil takové zápasy, asi jako jeden z mála, vlastně hned ve třech klubech. „Jako první to bylo Kladno, potom vlastně čtyři roky ve Vsetínu, neboť tu pátou jsem nedohrál, a teď v Plzni.“ Může tedy ještě něco zkušeného obránce překvapit? „Každý zápas je jiný, každý soupeř je jiný. Určitě je to pokaždé docela jiné. Podle mého bude rozhodovat týmový duch, hra jednoho za všechny, hra všech za jednoho. V dnešní době je to hodně vyrovnané, bude rozhodovat každá maličkost, každé zaváhání.“ Bobříka mlčení se rozhodl držet Milan Volák, rovněž jeden z hráčů, který zažil semifinálové zápasy s Vítkovicemi. „Nic neříkám, se..(cenzurováno) na to. S Vítkama jsem to tehdy nedohrál, zranil jsem se. Šetři páskou.“ To byla poslední slova, co se podařila z Voláka vymámit, pak už jen s laškovným úsměvem na tváři pozoroval blikající červené světlo na displeji diktafonu.

Bílá hlava září i nad dresem s číslem 23, to je navíc vyholeno v pokrácených kadeřích Zdeňka Sedláka. „Vyhrajem 4:1.“ Vyhrkl věčný smíšek Zdeněk Sedlák, aniž by čekal na otázku. Zároveň přiznal, že cítí zvyšující se nervozitu. „Řekl bych že to začínám pociťovat, každý už je připraven, každý je už tak trochu netrpělivý. Alespoň co mohu říci za sebe, tak ano. Play-off je přeci jen jednou za rok, a tak se každý těší.“ Sedlák navíc odhaduje, že zápasy mnoho branek nepřinesou. „Vítkovice určitě zlepší hru v obraně, budou hrát do těla, navíc tipuji, že i výkony Trvaje budou jiné, než v závěru soutěže. I proto očekávám, že mnoho branek nepadne. Vítkovice určitě přijedou s destruktivním hokejem, úporně budou bránit, my se budeme muset do nich nutit. Asi to nebude zpočátku pohledné utkání.“ Poprvé okusí zápasy nadstavbové části v ČTE slovenský útočník Jozef Voskár. „Už se těším, věřím, že zápasy přinesou nesrovnatelně větší dramatičnost oproti zápasům v základní části. S Vítkovicemi se nám letos docela dařilo a nevidím jediný důvod k tomu, abychom na tom něco měnili. “Dalším hráčem, bez kterého se budou muset obejít trenéři, minimálně v prvních domácích zápasech, je Aleš Krátoška. „Jezdím na kole, cvičím, pokud to půjde takhle i nadále, mohl bych si to v pondělí nebo v úterý vyzkoušet na ledě. Když by se to vyvíjelo dobře, mohl bych odjet k zápasům do Vítkovic. Zatím je však předčasné o tom hovořit.“

Zápasy proti Vítkovicím bude pouze sledovat z diváckých ochozů Jakub Koreis. „Sice chodím již do posilovny, pomalu si přidávám na zátěži, ale na led poprvé vyjedu počátkem příštího týdne. Tolik jsem se na play-off těšil. Bude to hodně těžké, pouze sedět a sledovat kluky a nemoci jim být nápomocen.“ Rodina Koreisova nemá na Vítkovický hokej v play-off ty nejlepší vzpomínky. Otec, který rovněž hájil barvy Plzně v semifinálových zápasech proti Vítkovicím, v jednom ze zápasů pro zákeřném faulu Smetáka zůstal ležet na ledě v tratolišti krve, přesto zákrok nebyl rozhodčím potrestán.„Dobře si to pamatuji, na utkání jsem byl, vypadalo to hrůzostrašně, přišel asi o pět nebo šest zubů. I proto bych se rád zápasů s Vítkovicemi zúčastnil, bohužel zranění mi to alespoň prozatím nedovolí.

Je to příjemný pocit, nastupovat do play-off z domácího prostředí, říkáme si, už aby to bylo,“ poodhaluje své pocity Milan Razým a dodává: „Malinko bych přibrzdil optimismus, který zde vyzařuje z veřejnosti, protože ještě před měsícem byly Vítkovice mužstvo, které jsme nechtěli. Před olympijskou přestávkou hrály velice dobře a ukázaly svou sílu. Vidím šance jako velmi vyrovnané.“ V posledním utkání se na soupisce objevil obránce Milan Vobořil, hráč Plzně, který byl na hostování v Kadani. „Ano, zranil se nám Ivan Vlček, a tak jsme potřebovali doplnit obranné řady. Milan zde byl už vloni, letos se s námi také po nějakou dobu připravovat.“ U trenéra Fardy jsme zjišťovali, zda se bude zápasový den či poslední hodiny před utkání lišit oproti zápasům v základní části. „Nebudou, program zůstává zachován. Snad se věnujeme více nácviku přesilových her, ty by totiž mohly být rozhodující v těchto zápasech,“ objasňuje Richard Farda.


Celkové resumé? Nálada v mužstvu je naprosto normální, ničím se nevymyká, všichni jsou v pohodě, všichni do jednoho věří v postup. Shodují se v tom, že rozhodovat bude perfektní obrana a každá chyba. Těch se musí vyvarovat s maximálním důrazem, tak jako zbytečných vyloučení, která by mohli vítkovičtí hokejisté trestat. Jako jedno z velkých plus vidí na straně Plzně brankáře Libora Bartu. Doufají, že jim diváci pomohou a budou jim jejich podporu dávat co nejvíce hlasitě najevo, a to i ve chvílích, kdy to bude nejvíce zapotřebí. Nikdo nechce tipovat, na kolik zápasů se bude série hrát, ale nejčastěji zaznívají hlasy na pět či šest zápasů.


Takže KERAMIKA JEDEEEM!!!

A jaký bude pondělní program keramiků?

10:30 – 11:00 – rozbruslení


11:15 – porada


11:45 – společný oběd


15:00 – sraz na utkání


17:00 – zápas Keramika Plzeň – Vítkovice