Reprezentace U20 po dalším kempu! Indián Lang: Snažíme se dohnat ztrátu pár měsíců

Plzeň - Mladí reprezentanti se podruhé v rychlém sledu sešli ke společnému kempu, na kterém se soustředí na blížící se mistrovství světa.

Právě nedávno přišla zpráva, která potvrdila, co se již dlouho dobu šuškalo. Zrušeno bylo dalších osmnáct mistrovství, zbyly tak již pouhé čtyři. To můžu, žen, hráčů do osmnácti a právě dvaceti let. Tradiční klání juniorů by se mělo uskutečnit ve standardní časový formát na přelomu roku, hostit jej má bublina v Edmontnu. Národní mužstvo vyzve postupně Švédsko, Rusko, USA a Rakousko. 

I proto, jakmile to epidemiologická opatření v naši zemi umožnila, rozhodl se reprezentační trenér Karel Mlejnek svolat své svěřence na dva po sobě rychle jdoucí kempy. První se konal od čtvrtého do osmého listopadu, druhý od jedenáctého do sedmnáctého. Dějištěm byly Litoměřice, jak říkal po úvodní akci plzeňských obránce indiánů Vladimír Kremláček, místo je to ideální: „Zázemí v Litoměřicích je skvělé v tom, že se pokoje, jídelna, posilovna i ledová plocha nacházejí pod jednou střechou.“ 

Právě on byl součástí obou soustředění, dále pak i indiáni Martin Lang a Filip Přikryl. V nominaci figurovali také David Jiříček či Sebastián Malát. Pro řadu hráčů z reprezentačního výběru to byla první možnost po měsíci se dostat na led. To bylo i hlavním důvodem kempu, sám trenér Mlejnek popisoval, že se jednalo o stejnou situaci, jako když v červenci poprvé po přípravě hokejisté nazují brusle. Na reprezentanty tak čekala každý den dvojice tréninků na ledě, nechyběla ani dřina posilovně, k tomu i společné porady, video-rozbory či modelové situace a hra.     

Martin Lang
Martine, jak moc bylo náročné nyní absolvovat dva kempy za sebou?
Já konkrétně jsem s tím moc problém neměl, protože jsem měl možnost jezdit do Dobříše na led. Navíc i s tím jsme cvičili mimo led, takže se dá říct, že se nic nezměnilo, jen se prohodili kluci kolem mě. 

Jak dlouho jste tedy před srazy nebyl na ledě?
Tak s Plzní jsme byli na ledě třikrát týdně, celkově jsem se na něm cítil dobře. Měl jsem to lehčí se adaptovat než kluci, kteří na ledě nebyli vůbec. 

Jak jste se během karantény připravoval?
Pro nás se toho moc nezměnilo, trenéři vytvořili skupinky po šesti a trénovali jsme tak, jak moc nám to opatření umožnila. Bylo to zajímavé dělat tu “letní přípravu” na podzim. 

Na co jste se s dvacítkou nejvíce soustředili?
Celkově jsme se snažili si připomenout ty věci, které by jsme chtěli hrát v utkáních. A také jsme se snažili dohnat ztrátu pár měsíců bez zápasů, tak jsme měli odpolední fáze spíše herní mezi sebou. 

Tušíte, jaké plány mají trenéři ještě před MS?
To je spíš otázka pro ně. Nechci tady věštit z křišťálové koule. 

Jak moc vám chybí utkání a tušíte, kdy a kde byste mohl v nějakém objevit? 
Zápasy mi určitě chybí, to je to, proč trénujete a dřete jako kůň. Momentálně řeším, kde bych mohl nastoupit, tak snad brzo se objevím v nějakém tom duelu. 

Poslední dva roky jste strávil v zámoří, co vám všechno dalo a jak pomohlo?
Dalo mi to určitě zkušenosti do budoucna, vždycky je to těžké, když jdete do neznáma a opouštíte rodinu. Jako každý, kdo odejde, se osamostatní a naučí se jazyk, pozná kulturu dané země. Určitě jsem rád, že jsem to rozhodnutí udělal a nelituju toho. Mám na to určitě jen pozitivní vzpomínky. 

Jak vidíte situaci kolem hokeje tam?
Tohle se zatím nedá říct, co jak bude. Momentálně jsem v Plzni a soustředím se na to, abych si konečně zasloužil dostat tu šanci poznat extraligový hokej.

Martine, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!

FOTO: Martin Voltr