Šéftrenér mládeže Vojan: Nejedná se jen o hokej, ale i o vzdělání a osobnostní rozvoj

Plzeň - Indiáni mají zatím v plném nasazení pouze hráče A-týmu, mužstva Akademie i žáků zatím musejí na své zápasy čekat. A jejich vidina je v nedohlednu...

Před aktuálním lockdownem stihli junioři ve své tuzemské nejvyšší soutěži odehrát osm zápasů, naposledy se na ledě představili čtvrtého října. Ještě hůře jsou na tom dorostenci, kteří svůj poslední zápas sice odehráli až o týden později, jenže to byl jejich teprve celkově pátý. 

A o moc lépe na tom nejsou ani jednotlivé třídy. Jejich příprava, jako u celků Akademie, sice v létě nebyla tolik poznamenána karanténami, avšak i ony neviděly led více jak měsíc a utkání stihly tolik, že by na jejich spočítání stačily prsty jedné ruky.

A tréninky na ledě? Také nejsou možné, po měsíci zápasů tak přišla na řadu opět "suchá příprava..."

Šéftrenér plzeňské mládeže Petr Vojan
Pane trenére, jak nyní probíhá příprava jednotlivých celků?
V rámci současných vládních opatření je to pořád stejně obtížné, protože jediná varianta je momentálně individuální distanční příprava. Je to už opravdu velmi složitá situace. Trenéři posílají hráčům tréninky většinou přes sociální sítě, komunikují s nimi pomocí telefonu a počítače. 

Liší se nějak příprava Akademie a žáků?
Ano, liší se cílem, formou i obsahem. S hráči Akademie podle možností absolvujeme individuálně videohovory a telefonáty, nebo ve skupině komunikujeme přes chat, SMS, WhatsApp a podobně. S hráči se snažíme být v každodenním kontaktu už jen tím, že tak zadáváme tréninky, výzvy a úkoly. Posíláme jim také klipy a krátká videa s principy hry, aby si to alespoň takto udržovali a oživovali. Žáci mají jiný program. Třeba deváťáci mají třikrát v týdnu tréninky na suchu interaktivně, kdy jim trenér dělá online trénink. Ostatní tréninky mají také zadány přes sociální sítě. U těch nejmenších je to zase hlavně formou různých výzev a motivací. Jsem přesvědčen, že všichni dělají, co můžou. 

Může tento bláznivý rok 2020 nějak hráčům ve vývoji ublížit? Třeba těm mladším? Přeci jenom od jara toho moc nestihli...
Na to se musíme podívat komplexně, protože se nejedná jen o hokej, ale i o vzdělání a osobnostní rozvoj. Z jejich životů se postupně vytrácí smysl pro povinnost, řád, denní režim, socializaci, mezilidské vztahy... To vše teď mladým opravdu výrazně chybí a já v tom vidím obrovský potenciální problém do budoucna. Co se hokeje týká, tak jednoznačně ano, ta dlouhá pauza a nepravidelnost přípravy je pro hráče limitující. Několik měsíců totálního výpadku specializované přípravy na ledě je pro všechny mládežníky doslova devastující. Zvlášť v kontextu okolního hokejového světa, který jede v rámci možností dál... Ta propast, která tam na špičku byla, se asi bohužel ještě prohloubí. 

Bylo třeba možnost také trénovat na ledě někde venku?
Pokud myslíte tím venku třeba Dobříš, tak ne, ty tréninky byly povoleny jen profesionálům. Pokud tím myslíte zahraničí, tak nemáme úplně nejlepší geografickou polohu a dojíždění nebylo, i díky online výuce kluků ve školách, možné. Poslední dobou, kdy, již byla pauza opravdu dlouhá, tak jsme přemýšleli o soustředění, ale ani to již není možné.

Máte nějaké zprávy o tom, kdy by se měly jednotlivé soutěže rozběhnout?
Absolutně ne. A to je asi to nehorší, protože kluci by potřebovali vidět to světýlko, za kterým jít. Trenéři by potřebovali vědět, kam mají směřovat současnou přípravu mimo led. Tím, že nikdo nic pořádně neví, začínám napříč republikou pozorovat pochopitelnou netrpělivost rodičů, agentů i kluků samotných. Nechtějí se smířit s tím, že my tu stojíme a krníme a za hranicemi se hráči každý den zlepšují. Tak hledají alternativy pro svůj rozvoj v zahraničí a odcházejí ven... 

Je poté podle vás cesta lepší hrát pomalu ob den nebo soutěže zkrátit?
Pozor! Nezapomínejte na tréninkový proces, který je v tomto věku zásadní... Tím, že by se vše podřídilo zápasům, hrálo se třeba třikrát v týdnu, by se ta tréninková pauza jen a jen prohloubila. Je třeba najít kompromis mezi smysluplným dohráním mládežnických soutěží (pokud je to možné) a rozvojovým tréninkem... Ten se nesmí podcenit. Zápasy v mládeži by neměly omezit tréninkový proces. Takže za mě určitě ne... Já osobně bych nic nezkracoval, naopak bych sezonu prodloužil, co nejvíce to půjde. Ale je tam spousta překážek a komplikací to centrálně uchopit. Se soutěžemi to je komplikované a asi i nemožné vzhledem k jasně daným termínům sezony. Také administrativně (střídavé starty a hostování jsou legislativně vázané na konec sezony pouze do 30.4.) je to nemožné. Navíc se posouvají hráči do starší kategorie. Většina stadionů není ve vlastnictví klubů, takže by byl problém i s ledem... Ale nechci si tady stěžovat, co všechno nejde, ale hledat cestu. To si budou asi muset jednotlivé kluby vyhodnotit a podle možností se zachovat samy. Pozitivem této covidové situace, nicméně, je, že hráči můžou udělat obrovský kondiční progres a skok. Ale zakončím to trošku filosofický – je to pro nás dostačující uspokojivé a zdůvodnitelné?

Pane trenére, moc děkuji za rozhovor!


Související články

Šéftrenér mládeže Vojan: Nejedná se jen o hokej, ale i o vzdělání a osobnostní rozvoj

Soutěže mládeže

Reprezentace U20 po dalším kempu! Indián Lang: Snažíme se dohnat ztrátu pár měsíců

Lang v U20

Reprezentace U20 v Litoměřicích! Indián Kremláček: Ten pocit být na ledě nelze ničím nahradit

Kremláček v U20

Reprezentační dvacítka chystá s řadou indiánů další kemp!

Reprezentace U20

Aktuálně na webu

Rozhovor před LIB - PLZ

Čeká nás další náročná prověrka, shodují se Lukáš Kaňák a trenér Čihák před duelem v Liberci

Preview 23. kolo

Indiáni poprvé v nové sezóně svedou souboj s Tygry!

Ohlasy 22. kolo

Na trestné lavici jsem si zanadával, naštěstí to kluci ubránili, říká autor dvou gólů Petr Kodýtek

×
Dnes v 18:00 | Muži
Bílí Tygři Liberec
HC Škoda Plzeň