První třetinu bych nejradši vymazal, zhodnotil svoje uvedení v plzeňském dresu Adam Svoboda

Neskutečný první ligový zápas odchytal za Plzeň Adam Svoboda. Začátek a konec zápasu byly jako noc a den. Uběhlo pouze něco málo přes minutu herní doby a indiánský gólman lovil puk ze své branky podruhé aniž by si připsal jediný úspěšný zákrok. Naopak v samém závěru utkání skvěle vychytal v nájezdech všechny tři vítkovické útočníky a po právu se radoval z vítězství.

Indiánům se vstup do zápasu vůbec nepovedl, už po půl minutě Kratěna v oslabení nedokázal vyhodit puk, na modré jej zachytil Ovčačík a tvrdou střelou propálil Svobodu. Navíc hned další lehký puk směřující na plzeňskou branku z hole Húževky skončil také za Svobodovými zády. „První třetinu bych nejradši vymazal. Takový zápas už jsem neměl minimálně dva roky. Navíc první v novém působišti, takže uvedení žádná sláva. Ale na druhou stranu se musím pochválit, že jsem bojoval dál a ten pán nahoře mě asi za to odměnil, že jsem potom v nájezdech nedostal ani jednu branku,“ zhodnotil svůj výkon v prvním utkání sezóny plzeňský gólman.

Hlavně druhý gól zápasu byl z kategorie laciných. „Vůbec nic jsem neviděl, Slyšel jsem jenom plácnutí, kluci říkají, že jsem ani neudělal zákrok. Spadnul jsem jenom na kolena. Puk se mi úplně ztratil, možná letěl někde na hraně mantinelu. Ani nevím, jestli šel nahoru nebo dolů. Není to nic příjemného, hlavně když to je první zápas v novém prostředí. Ale už mám něco za sebou a kluci mě podrželi tím, že zápas otočili,“ popisuje Svoboda nepovedený vstup do zápasu. Většina brankářů by nejspíš po takovém úvodu prchala co nejrychleji na střídačku. Ale nový muž v plzeňské brance podobné myšlenky razantně odmítá: „Ani náhodou. Já ze zápasu neutíkám. Nedostali by mě z branky ani párem volů.“

Domácí ve druhé třetině zápas otočili, ale vítkovičtí stále hrozili a plzeňský gólman musel být stále ve střehu. „Teprve až když Jirka Burger neproměnil ten třetí nájezd, tak se mi opravdu hodně ulevilo. Bylo to z mé strany hodně ubojované a protrpěné, ale aspoň s tou třešničkou na konec.“ V nájezdech těžil Svoboda hlavně ze znalosti soupeřových hráčů a tušil, jak budou zakončovat. „Věděl jsem, že proti mně pojedou tři praváci. Očekával jsem, že Pohl to bude zkoušet mezi nohy, což se mi potvrdilo. Potom mi už narostly křídla a ty další dva jsem také chytil. S Jirkou Burgerem už se známe dlouho a vím, jaké má klenoty. Zřejmě si myslel, že budu počítat s bekhendem mezi nohy, tak to zkusil nahoru, ale já jsem tam byl,“ popisuje vítězný moment zápasu letní plzeňská posila, dříve pardubický „Sněhulák“. Tato přezdívka sice Svobodovi k srdci příliš nepřirostla, ale akceptoval ji: „Nedostal jsem šanci, takže jsem ji přijal“.

Již tradičně předvedl vynikající výkon Jaroslav Hlinka, dočasně vypomáhající Plzni. Domácí museli po nepovedeném začátku utkání dohánět dvoubrankové manko, ze studené sprchy se ale Indiáni dokázali vzpamatovat. „Spadlo nám to tam dvakrát v jedné minutě. Nebyl ani čas nad něčím přemýšlet. Prostě jsme zápas začali od stavu 0:2. Věděli jsme ale, že máme před sebou skoro 60 minut. Nebyl důvod k nějaké panice nebo věšet hlavy, jelo se dál,“ popisuje náladu v týmu centr druhého útoku. „Důležitý byl pro nás ten první gól na 1:2. Padl těsně před přestávkou a byl také hodně laciný. To nás nakoplo ve startu druhé třetiny a hned na začátku jsme dali na 2:2 a začínalo se vlastně od druhé třetiny od nuly.“

Vítkovicím se podařilo v 51. minutě srovnat, ale přesto ještě měli domácí několik šancí aby vítězství urvali již v základní hrací době. „Měli jsme minutovou přesilovku 5 na 3 v závěru zápasu. Tam jsme určitě mohli rozhodnout za 3 body. To je škoda. Ale ty dva body co jsme dneska získali, jsou zasloužené, bylo by asi kruté pro Vítkovice, kdyby dneska odjeli bez bodu. Takže tahle dělba je podle mě zasloužená,“ zhodnotil s nadhledem poměr sil na ledě plzeňský útočník.