Důras věřil, že ještě dostane šanci

P l z e ň - V závěru přípravy a samotném začátku nové sezóny se na Michala Důrase začala lepit smůla. Vyléčil sice naražený sval, takže mohl naplno trénovat a nastupovat do přípravných utkání, ale dlouho čekal na první branku. Trefil se až v předposledním přátelském utkání proti Kladnu. Další velká rána přišla hned druhý den, v zápase proti Litvínovu se zranil Jaroslav Kracík, trenéři museli přeskupit sestavu a na Důrase zbylo místo až ve čtvrté formaci. Teď už je ale vše zlé zažehnáno, mladý útočník je zpět po boku Šindela s Adamským a střílí důležité branky.

Člověk míní, život mění, říká si plzeňský forvard Michal Důras. Týden před začátkem nové sezóny si pochvaloval, že již skoro rok hraje se stejnými spoluhráči, a vzápětí bylo vše jinak. „Bohužel kvůli zranění Jardy Kracíka musel trenér udělat určité změny. První zápas jsem začal ve čtvrté formaci,“ vysvětluje bojovný útočník. Pro žádného hráče není taková situace jednoduchá, Důras však hlavu nevěšel: „Trenéři mi říkali, že dostanu šanci, věřil jsem, že se zase vrátím zpátky.“ Přesto připouští: „Trochu mne to mrzelo, protože jsme spolu hráli rok a trenér nás nikdy nedal od sebe, ale nemohl jsem nic dělat.“

Nucené roztržení sehrané formace netrvalo dlouho, již v utkání v Českých Budějovicích bylo vše při starém. Důras ještě opravuje: „Vlastně už poslední třetinu se Slavií jsme hráli zase spolu, takže to byla opravdu jen krátká záležitost.“ Spolupráci se svými současnými parťáky si přeje i do budoucna: „S Martinem a Kubou už hraji hodně dlouho, samozřejmě nikde není psáno, že spolu budeme hrát pořád, ale když se nám bude dařit, měli bychom spolu zůstat.“

A že to této trojici opravdu klape, naznačilo již utkání s Vítkovicemi. Důras se poprvé v letošní sezóně zapsal do listiny střelců. „Dostal jsem se do útočného pásma, Adam Šaffer výborně odblokoval protihráče, takže jsem mohl vyjet před branku, kde jsem naznačil střelu, počkal, až si bek lehne, vystřelil na dřevěnou nohu na vyrážečku a Pinc už neměl šanci,“ popisuje situaci vedoucí ke čtvrté brance Lasselsbergeru.

Vrásky na čele dělá mladému útočníkovi i nový trend v posuzování nedovolených zákroků. „Já bych byl samozřejmě radši, kdyby se tolik nevylučovalo,“ říká a hned dodává: „V téhle situaci jsou nejvíce biti hráči třetích a čtvrtých formací, protože nedostanou tolik na led a vypadnou z tempa.“ Bez ohledu na dopad na osobní ambice zatím Důras snahu o změnu nikterak kladně nehodnotí: „Při hře pět na pět žádnou změnu nepozoruji, všichni stejně musí hrát úplně naplno. Pouze přibylo vyloučených.“