Trenér Čihák: Semifinále mě stále štve, ale třetí místo v Evropě i v ČR naprosto bereme!

Uplynulá sezóna byla dlouhá, náročná, indiáni zažili vzestupy v úvodu extraligové sezóny i v CHL, ale také pády až na hranu první desítky v průběhu výsledkové krize v listopadu. Skončila úspěchem, Plzeň dokráčela do semifinále Ligy mistrů i domácí soutěže. Za ročníkem se ohlížíme s tím nejpovolanějším, v obsáhlém rozhovoru si přečtěte, jak svou první sezónu v roli hlavního trenéra po odchodu Martina Straky do manažerské pozice hodnotí Ladislav Čihák.

Když si vzpomenete na letní přípravu, lépe se dá asi hodnotit s odstupem, teprve v sezóně se ukáže, jestli hráči mají dostatečně natrénováno a mají dobrou fyzičku. Měl jste z ní dobrý pocit? Byl jste na hráče tvrdý?
Už v půlce května proběhly vstupní testy, na což navázala dvouměsíční letní příprava. Byli jsme hodně důslední a tvrdí, ale všichni kluci makali tak, jak měli, chtěli na sobě pracovat. Panovala naprostá spokojenost.

Vyšlo v létě dobře doplnění kádru, nebo vám typově někdo chyběl, například hokejista á la Ryan Hollweg?
S Ryanem jsme do další sezóny počítali, ale zradilo ho zdraví a dalšího podobného hráče jsme bohužel nesehnali. V létě nám řekl, že musí na operaci a oznámil konec. Takhle důrazný hráč nám chyběl.

Vstup do sezóny díky CHL byl famózní, doma jste porazili silné Lugano i obhájce titulu Jyväskylä, navíc na oba duely dorazilo kolem čtyř tisíc fanoušků. Je vidět, že prestiž soutěže jde nahoru?
Já si myslím, že ano. Ačkoliv to klub stojí peníze, je to výtečné zpestření. Čtyři zápasy jsme odehráli už před startem extraligy a skvělé nám vyšly. A že došlo tolik fanoušků? Je vidět, že lidé v Plzni mají hokej rádi a nemohli se dočkat startu sezóny, tak jsem rád, že jsme se jim odvděčili.

Následoval výjezd na led stejných soupeřů a znovu z toho byly dvě výhry, na půdě JYP dokonce vysoká 6:2, a zajištěný postup z prvního místa. Byl to ten moment, kdy jste si řekli „v CHL chceme něco dokázat“?
Určitě. Zápasy jsme brali jako přípravu na extraligu, ale zároveň jsem hráčům se vším důrazem říkal, že chceme uspět na obou frontách. Přistoupili jsme k tomu zodpovědně a byly z toho nádherné výsledky.

V osmifinále jste přejeli Bolzano. Čekal jste takový rozdíl mezi extraligou a EBEL ligou? Vždyť Bolzano ji loni vyhrálo.
Naše liga je asi silnější, ale do nějakých srovnání bych se nepouštěl. Rozhodně jsme nic nepodceňovali. Udělali jsme maximum pro postup a že ty výsledky byly takové, to už je spíše bonus.

Dá se považovat domácí zápas se Skellefteå zpětně za jeden z vrcholů sezóny, ačkoliv byl už v prosinci? Vždyť na srovnání Jakuba Kindla půlminutu před koncem a následné vyhrané nájezdy se bude vzpomínat dlouho…
Byl to rozhodně zatím nejtěžší soupeř. Ve švédské lize se sice trápil, ale my také. Věděli jsme, že pokud uděláme maximum, můžeme ho potrápit. Opravdu jsme chtěli postoupit a měli jsme z toho ohromnou radost, se štěstím jsme vyrovnali a vybojovali výhru na nájezdy. Já osobně, když jsem viděl, že jsme dvakrát porazili například Lugano nebo Jyväskylä, jsem se se čtvrtfinále nesmířil a říkal jsem klukům, že chceme až do finále, což se nakonec bohužel nepovedlo.

V semifinále jste padli s Frölundou 3:6 a 1:3. Dá se vůbec Frölunda s top hráči ve formě porazit?
Zrovna byla v excelentní fazóně, hrála na čele švédské ligy. Předvedla famózní výkon a zejména na puku byla zdatnější, a proto nás dvakrát porazila. My ideální formu chytli až v lednu, v únoru.

Je Liga mistrů krásná také proto, že se můžete podívat na nová a odlišná místa?
To je na tom absolutně nejlepší! Cestovat po Evropě a poznat malé kluby i velkokluby… Přesně proto jsme CHL chtěli hrát i další rok a jsem rád, že jsme vybojovali postup. Uvidíme, kam nás los zavede, ale skutečně je to zpestření, vypadneme pryč. Uvítám, že se v přípravě rozbije stereotyp. Jsem rád, že ta soutěž existuje. Když si vezmu celé letošní tažení i s výsledky, tak to bylo úžasné.

CHL je dárek také pro fanoušky nebo sponzory. Vlastně na každém venkovním zápase jste měli podporu plzeňských fanoušků, ať už to bylo sedm statečných v Skellefteå nebo domácí atmosféra v Bolzanu.
Je to vynikající. Obzvlášť před fanoušky, kteří dorazili až do dalekého Skellefteå, smekám, ale výtečně nás podporovali na každém utkání. Partneři s námi také cestovali a všechny zápasy si moc užili, vše vyšlo perfektně.

Pojďme se zaměřit na extraligu, ale ještě v kontextu se CHL. Jak je těžké kombinovat tyto dvě soutěže? Přeci jen jste došli až do semifinále, odehráli dvanáct zápasů a párkrát jste museli zápasy domácí ligy kvůli CHL i přesouvat.
Dá se kombinovat v klidu, pokud nemáte v extralize velký skluz. To my jsme ho trochu bohužel měli, v tabulce nám chyběly dva, tři zápasy. Ale přesto jsme nakonec vše dobře dohráli. Nevidím v tom žádný velký problém, pokud je dostatek volných úterků, zápasy se dají dobře poskládat. Kolikrát je to hraniční, hodí se mít širší kádr, což my jsme neměli. Ovšem jak je vidět, zvládli jsme to dobře. Hráči se dokázali připravit na CHL i na extraligu.

Začátek do soutěže nebyl vůbec špatný, do dvanáctého kola jste alespoň bod nebrali jen dvakrát. Byl to start, jaký jste si představovali?
Perfektní start. Sbírali jsme body z každého zápasu, hráli jsme výborná utkání. Nemohl jsem si na nic stěžovat.

Od konce října, to už je známá písnička, na tým padla krize. V zápasech Plzeň často byla lepší, měla výraznou střeleckou převahu, avšak z deseti zápasů vyhrála jediný. Hráči říkali, že je potřeba vítězná šňůra, ale po jedné výhře přišla zas porážka. Dá se taková krize řešit, nebo je třeba zůstat v klidu a doufat?
Nemůžu říct, že mě to nechávalo klidným, ale stále jsme měli dva až tři zápasy k dobru, přičemž jsme se pohybovali kolem osmého místa. Kdybychom je zvládli, jsme zpět nahoře. Ale uchlácholit jsem se tím nechtěl nechat. Viděl jsem však, že výkony špatné vůbec nebyly. Soupeři nás nepřehrávali, vypracovávali jsme si spoustu šancí, jen jsme nedávali góly. Když se tohle opakuje více zápasů, přichází frustrace a chyběl nám klid na hokejkách. Neřekl bych, že jsme měli herní krizi, kolikrát jsme byli lepší, proto jsem věřil, že se to zlomí.

Nebál jste se odvolání?
Nad tím jsem nepřemýšlel, je to věc vedení. Soustředil jsem se na nás a na tým, abychom získávali body a postupovali do šestky. Necítil jsem nějaký velký tlak. Věděl jsem, že vedení za námi stojí.

V čem pomohl příchod Jana Kováře vyjma umění na ledě?
Když přijde do kabiny taková osobnost, vezme na sebe tlak. Nebyl nasáklý tou frustrací, že nedáváme góly, uvolnil atmosféru. Najednou se všichni uklidnili, hráči dostali klid v koncovce a začalo se dařit. Honza s námi zůstal až do konce sezóny a za tu mu patří veliké dík, fanoušci by to měli ocenit. I přes spoustu nabídek ze zahraničí zůstal v Plzni a hrozně moc nám pomohl.

Jak se dá trénovat dvojice Kovář – Gulaš. Máte jim co říct, nebo je zkrátka necháváte hrát, necháváte tvořit?
Když vidíme, že dělají chyby, samozřejmě si je na video vezmeme. Ovšem oni už to většinou sami vědí. Museli jsme rozebírat zejména práci v obranném pásmu. V tom útočném je to zejména o jejich intuici a vzájemném doplňování. Na tréninku s nimi nebyl sebemenší problém, hokejem se bavili a na výsledcích to bylo viděl.

Na konci ledna se vrátil do plzeňského týmu také Michal Moravčík. Byla to náplast v pravý moment? Dost vás totiž trápila zranění, Jakub Kindl a David Kvasnička neodehráli druhou část sezóny, chvílemi chyběli i jiní beci.
Vytrhl nám trn z paty. Pokud by nepřišel, skutečně bychom měli nedostatek obránců. Doplnili jsme počty. Je to kluk od nás, věděli jsme, co od něj můžeme čekat, stejně tak on od nás. Do defenzivy nám hodně pomohl.

Tabulkou jste stoupali vzhůru, a nakonec z toho byl i boj o Prezidentský pohár, v závěru však přišly tři prohry a propad na 3. místo. To asi nebyla ideální příprava na vyřazovací fázi, že?
Řeknu to takhle. Když jsem viděl, že máme velkou šanci obhájit Prezidentský pohár, dělali jsme maximum pro jeho zisk, což jsme říkali i hráčům. Bohužel se to nepodařilo, ale je to sport. Právě jsme možná chtěli až moc. Ale jestli měly přijít porážky, vztyčený ukazováček, kdy ještě lze prohrát, tak ať je to právě před čtvrtfinále. Je to asi lepší, než jít do play-off s nosem nahoru, že nás nikdo nemůže porazit. Stačí se teď podívat na NHL, jaké týmy vypadly hned v prvním kole, například Tampa Bay, Nashville a další velké mančafty.

Jednoduchá otázka, ale asi složitá odpověď. Měl tým dobře načasovanou formu na play-off?
Já jsem přesvědčen o tom, že ano. Narazili jsme na soupeře, který byl nabuzený, v laufu. Olomouc dokázala postoupit přímo, nechala spoustu skvělých týmů pod sebou, příjemně překvapila. Ve vyřazovací části neexistuje slabého soupeře. Zatím to byla nejtěžší série s Olomoucí. A kdybychom tu formu načasovanou neměli, tak nás Mora ubojovala. Energii jsme si přenesli i do semifinále, které jsme začali skvěle, bohužel ale nedobře pokračovali. Narazili jsme na tým, který je skvělý na puku a hraje technický hokej, což bylo něco jiného.

Po zranění se vrátil přesně na sérii s Olomoucí Václav Nedorost, ve třech zápasech jste ho poslal i do první formace místo Jakuba Poura. To jsou dva typově odlišní útočníci. Co by křídelník vedle Kováře a Gulaše měl umět? Proč se nakonec ukázal mladý Pour jako lepší volba?
Čekal jsem, až se Venca uzdraví. Viděl jsem obrovskou ofenzivní sílu Gulaše s Kovářem, občas však trochu propadali, Jakub Pour byl také laděný spíše útočně, defenzivní úkoly měl především Honza Kovář. Chtěl jsem v první formaci zkusit vyspělejšího hráče, který umí dobře pomáhat směrem dozadu. Nedorost splnil úkol dobře, nakonec jsem se ovšem rozhodl pro Poura. Koviho jsem si totiž vzal na video, ukázal mu, že chci, aby stoprocentně bránil. Naopak Pour dobře dělal prostor v útočném pásmu, udržel se na kotouči a dával góly.

Vrátili se rovněž David Stach s Ondřejem Kratěnou. Byla na nich vidět chybějící herní praxe?
Oba dva určitě makali naplno, dřeli v trénincích a nic nepodcenili. Věděl jsem, že Krtek je hráč, který ví, jak se chovat v play-off, David už také nějaká utkání odehrál a je skvělý na puku, umí vymýšlet dobré přihrávky. Bylo to pro ně těžké vrátit se do zápasové praxe, ale oba do toho dali maximum. Je pravda, že jsem je kolikrát zažil v lepší formě, ovšem také v horší. 

Právě Ondřej Kratěna nedávno oznámil konec kariéry. Jak moc budou chybět jeho zkušenosti a hokejové myšlení?
Zejména v přesilovkách byl famózní. Vždy věděl, jak řešit situaci, viděl hru a skvěle rozdával puky. Bude chybět také v kabině, mladým hráčům občas něco řekl, ať už pozitivního, nebo negativního, pro ně je to veliká motivace. Jeho roli bude muset někdo převzít. Je to čest mít Ondru v týmu. Klobouk dolů, co v hokeji dokázal, ale vše jednou končí.

Co se trenérovi honí hlavou, když jeho tým přijde v semifinále o vedení 2:0 v sérii a rázem je krůček od vyřazení? Myslíte, že jste zvládli zkrotit euforii?
To si myslím, že ano. Hned jsme klukům říkali, že vedení v sérii 2:0 vůbec nic neznamená, že lze prohrát klidně čtyřikrát v řadě. Doma jsme chtěli strašně moc vyhrát třetí duel a utéct Třinci na 3:0, to už by měli Oceláři hodně těžké, ale bohužel se nám to nepovedlo. Zápasy byly velmi smolné. Celkově bych neřekl, že postoupil šťastnější, možná zkušenější tým, ovšem ne lepší. Samozřejmě bylo velmi nepříjemné, když ze stavu 2:0 to najednou bylo 2:3. My do toho dali maximum, šesté utkání jsme vyhráli, až ten poslední duel nevyšel. Série se ale dle mého názoru rozhodovala už dříve. Měli jsme vyhrát alespoň jeden z prvních dvou domácích zápasů, a klíčový byl také závěr pátého střetnutí, jsem přesvědčen, že to byl zlom celého semifinále. Jsem si jistý, že kdybychom utkání zvládli, postoupili bychom do finále my. Tři minuty vše rozhodly, to je však pouze kdyby.

V play-off jste měli nejmenší počet hitů na zápas ze všech týmů, jen 8,21. Nechtělo to někdy větší agresivitu?
S agresivitou i dohráváním soubojů jsme se prali celou sezónu. Hráče jsme na to neustále nabádali, někdy to chce zkrátka jen narazit soupeře na mantinel, nenechat ho v klidu rozehrát. V tom rezervu vidím, ale věřte mi, že jsme dělali maximum pro to, abychom číslo zvýšili a budeme na tom pracovat i nadále.

Proč od šestého duelu nehrál Conor Allen a dostal místo něj prostor Lukáš Kaňák, který v play-off téměř nehrál?
Bylo to moje rozhodnutí. Chtěl jsem obránce, který se bude soustředit pouze na hru a na play-off. U Conora jsem nebyl v tu chvíli přesvědčen, i přes různé pohovory jsem ho ze sestavy vyndal a dal jsem tam raději našeho mladého kluka, který měl čistou hlavu nezanešenou sérií.

Lajna Straka, Kodýtek a Eberle fungovala po celou základní část famózně, ale asi se shodneme, že ve vyřazovací fázi se od ní dal čekat větší ofenzivní příspěvek.
Máte pravdu. Čekal jsem od nich víc, jim jsem to také říkal. Jejich formaci můžeme rozdělit na dvě fáze. V základní části i v CHL byli vynikající, ačkoliv se někdy nedařilo ostatním, oni vždycky makali naplno v zápase i na tréninku. Výborně poslouchají a jsou skvěle trénovatelní. S Olomoucí ve čtvrtfinále ještě nehráli vůbec špatně, bojovali, ale v sérii proti Třinci jejich góly chyběly. Celá lajna se tím trápila, cítili, že by od nich měl být gólový příspěvek větší. Honza Eberle byl hodně smutný z toho, že měl třicet střel, ale nedal z toho ani branku. Petr Kodýtek dostal hodně naloženo. Je to ještě mladý kluk, času na ledě měl mnoho, možná cítil až moc zodpovědnosti. Ovšem to jsou nejlepší zkušenosti a příští sezónu zase bude o to lepší. Určitě to téhle trojici nemám za zlé. Ano, očekával jsem od nich více gólů, ale rozhodně makali stále naplno a na ledě nechali duši. Na celou lajnu jsem za celou sezónu velmi hrdý.

Opakem této formace byl Miroslav Indrák. Ten se v základní části trápil, ale v play-off na něm byla vidět úplně nová energie.
Víme, co v Mírovi máme. Je to kvalitní hráč a také rozhodně nic nepodcenil. Základní část mu bohužel moc nevyšla, to se někdy stane, možná dostal až moc zodpovědnosti. Spíš potřebuje vedle sebe hráče, kteří jsou v závětří a tolik se o nich nemluví, pak má čistou hlavu a je skvělým přínosem pro celý tým. To potvrdil ve vyřazovací části, kterou odehrál výtečně a byl jeden z nejlepších hokejistů. Ukázal mi, jak s ním pracovat, a věřím, že celou příští sezónu odehraje tak, jak letos skončil v play-off. On sám ví, že nejprve nehrál ideálně. Bude muset být stabilnější a předvádět stálou výkonnost. Jsem však přesvědčen, že to zvládne.

Nováčkem v týmu byl Vojtěch Němec, čekal jste od něj takový gólový příspěvek?
Popravdě čekal. Měl jsem ho už nakoukaného z Komety. Do Plzně jsme ho chtěli, věděl jsem, jak moc je to kvalitní útočník, což potvrdil. Jsem rád, že pokračuje u nás. Má klid na hokejce a dělá správná rozhodnutí. Ohromně chytrý hráč, který hokej vidí. Podobný bodový příspěvek od něj budu očekávat i v další sezóně.

Přesuňme se k obráncům. Zdá se mi to, nebo letos svoji práci pojali ofenzivněji? Zatímco loni přispěli za celou základní část a play-off jen 23 góly, letos to bylo 37.
Já se chci prezentovat útočným hokejem, kdy beci podporují ofenzivu. Tohle kluci splňovali bohužel někdy až moc. Občas jsme je museli vzít na video a systémově měnit hru, protože jsme častokrát propadali a soupeř vyrážel do přečíslení. Do útoku hráli perfektně, ale stále to jsou beci, především musí zodpovědně bránit. V tom se musíme zlepšit. Chyběl jim především důraz v obranném pásmu, a to všem bez výjimky, což jsem jim vyčetl.

Roman Vráblík odehrál první celou sezónu v extralize. Spokojenost s jeho výkonem?
Patřil ke spolehlivým obráncům. Už loni naskočil do play-off. Byl rád, že letos za nás mohl hrát celý rok a vážil si toho. Udělal maximum v přípravě, odváděl dobrou práci, opravoval chyby a bral svou roli tak, jak měl. Jediný mínus je, že také od něj jsem čekal větší důraz.

Čím Lukáš Pulpán kompenzuje výškový deficit? V základní části byl druhý nejproduktivnější plzeňský bek (1+18), v play-off přidal tři góly a asistenci.
On ví, že s výškou nic neudělá, musí ji nahradit chytrostí. I přesto, kolik mu je let, chodil poctivě na video a snažil se na sobě stále pracovat. Byl velmi trpělivý, jeden čas ani nehrál, ale nebyl vůbec uražený a pořádně trénoval. Čekal na svou příležitost a vrátil se do sestavy ve velkém stylu, načež jsme se rozhodli, že ho podepíšeme i na další sezónu. Patří i mezi základní stavební kameny naší kabiny. Jsem rád, že nabídku přijal a v týmu zůstane.

Je Peter Čerešňák klíčovým obráncem, jehož zkušenosti po odchodu Petra Kadlece jsou znát?
Určitě, hrál velmi stabilně, výborně bruslí a je skvělý na puku, opět mu musím vyčíst jen nedostatek důrazné hry. Je veliký obránce a toho musí využít. Jsou situace, kdy potřebuje přitvrdit. Jinak to však je náš první bek, ví, že je na něj kladen největší důraz a je na něm největší tlak. Pere se s tím velmi dobře. Jediná škoda byla jeho zranění z reprezentačního srazu, to ho samozřejmě zbrzdilo.

Oproti loňsku toho mladí beci Kaňák s Kvasničkou, ten i vinou nemoci neodehráli tolik. Nezpomalí se tím jejich vývoj? Ale zase se jim asi nedá dát více prostoru jen protože jsou mladí, že?
Já tohle říkám často. Nemám problém zapracovat pět mladých hráčů, když uvidím, že na to mají. Pokud na to nemají, nemohou dostat tolik prostoru, jaký by si představovali. Lukáš Kaňák i David Kvasnička už s námi nějaký rok byli, oba měli horší i lepší sezóny. Davida jsme před mistrovstvím světa hráčů do 20 let raději poslali do Litoměřic, aby více hrál a měl možnost vyzkoušet si i přesilovky. Lukáš Kaňák naopak v přesilovce byl, hrál ji slušně, ale poté z toho vypadl. Jsou to mladí hokejisté, kteří zatím jezdí po sinusoidě, někdy se jim daří více a někdy méně. Respektujeme, že se jim nějaký zápas tolik nevydaří, ale říkali jsme jim, že nesmí výkonnostní propady být extrémní, což bohužel u Davida nastalo. Z dvacítek se sice vrátil v dobré formě, ale skolila ho nemoc, měl poměrně smolnou sezónu. Naopak Lukáš může být za tenhle ročník docela rád, zejména v úvodu dostával hodně prostoru na ledě v extralize i v CHL. Potvrdil, že když je v pohodě, umí hrát perfektně s pukem. Trochu mi připomíná Petra Kadlece. Není to bek, který by boural soupeře, ale čte hru a rozdává přihrávky. Pokud v tom bude pokračovat, dostane se do základní šestky obránců.

Další mladíci, nyní už útočníci, Matyáš Kantner a Jakub Pour odehráli většinu sezóny. Využili oni svou příležitost tak, jak měli?
U Kantýse jsme byli trošku zklamaní. Nezopakoval výbornou loňskou sezónu. Pro mladé hráče je častokrát těžší zopakovat dobré výkony, než je předvést poprvé. Ovšem byl také velmi trpělivý a dobře trénoval. Kuba Pour mě velmi mile překvapil, šanci chytl za pačesy. S Kovářem a Gulašem hrát není tak jednoduché, jak se může zdát, ale zvládl to perfektně, dával góly i v přesilovkách. Doufám, že se mu nestane to samé, co se stalo Kantnerovi letos. Očekávám od něj znovu dobrou výkonnost. A Kantýs nás letos musí přesvědčit, že na to má, potřebuje se zlepšit.

Do A-týmu letos nakoukli Eret, Kolda, Matiášek nebo Josef Roubal. Mohou se příští sezónu zapojit více?
Petr Eret a Josef Roubal už bohužel do juniorky patřit nebudou, to je trochu problém. U Honzy Matiáška a Matěje Koldy víme, jaký máme potenciál. Nevím, jestli s námi půjde do přípravy Matiášek, ten si ještě asi bude muset počkat, ale s Koldou počítáme. Velmi mě překvapil. Hraje fyzický hokej, je veliký a silný a mimo to i poslušný, je dobře vychovaný a nemá problémy ve škole. Trenéři v akademii s ním odvedli perfektní práci a nemám důvod si ho nevytáhnout do A-týmu. Takovým hráčům chceme dávat příležitosti.

Na závěr se ještě podíváme na gólmany. Dominik Frodl zářil v celé sezóně, původně však měl krýt záda Miroslavu Svobodovi. Jste nakonec rádi, že mohl dostat prostor Dominik a ukázat už ve dvaadvaceti, co v něm je?
Skutečně byl skvěle připraven. Už v letní přípravě makal stoprocentně a překvapil nás. Spousta lidí nás varovala, že není vysoký, ovšem on to nahradil rychlostí. Trenér gólmanů Rudolf Pejchar si určitě nemůže na nic stěžovat, Dominik byl velmi poslušný. Jsem moc rád, že jsme mu dali příležitost. Věřím, že skvělé výkony přenese i do další sezóny.

Ve vyřazovací části Frodl předváděl ohromné množství skvělých zákroků, ale objevilo se tam i pár chyb. Je to daň za první play-off?
Je to možné. Ale rozhodně mu nic nevyčítám, jelikož on nás do play-off dostal. Všichni hráči dělají chyby, je jedno, jestli jsou mladí, nebo zkušení. Má právo na to udělat chybu. Budu se opakovat, ale je to skvělý kluk i gólman a jsem šťastný, že ho v Plzni máme. Pokud bude na sobě takhle pracovat i nadále, bude z něj brankář nejvyšších kvalit.

Dmitri Miltchakov chytal hodně zejména v úvodu sezóny a dostal prostor i na některé důležité zápasy. Zvládl on svou roli?
Stoprocentně. Na začátku jsem oběma brankářům chtěl dát stejnou startovní pozici, což se vydařilo. V sezóně se pak ukázal Dominik jako lepší volba, ale Dima odvedl svou práci velmi dobře i jako druhý gólman. Pracoval poctivě a s Frodlem si rozuměl, což se také ukázalo na skvělých výkonech mladého brankáře. Vše fungovalo na jedničku.

Pro vás to byl první ročník v roli hlavního trenéra po odchodu Martina Straky za střídačky. V čem to bylo jiné?
Měl jsem osobní zodpovědnost vůči svým kolegům, za diváky, celý tým a chtěl jsem, aby všichni byli spokojeni. Musel jsem se vždy správně rozhodnout, což není nic jednoduchého. Ačkoliv mi Martin nechával i dříve hodně volnou ruku, poslední slovo měl vždy on. Najednou je to něco jiného hlavně v té zodpovědnosti. Špatné rozhodnutí může stát zápas, sérii i celou sezónu. Bylo to těžší, avšak mám vynikající kolegy, kteří mi vždy pomohli. Pracovali jsme výborně jako tým. Bez toho by to nešlo, nikdy to není jen o hlavním trenérovi. Funguje to tak všude, i v NHL, akorát někde je trenérský tým užší a někde širší.

Hodnotíte nyní s odstupem od porážky s Třincem celou sezónu jako úspěšnou?
Na férovku musím říct, že mě to stále s prominutím se*e. Ještě jsem se z porážky nedostal. Jsem vítězný typ, nerad prohrávám. Hrozně mě to štve, moc jsem chtěl být na střídačce ve finále, všichni jsme po tom toužili. Ale buďme pokorní a respektujme sílu soupeřů. Kdyby nám na začátku letní přípravy někdo řekl, že budeme třetí v Evropě, budeme zápas od finále a zavěsíme na krk bronzové medaile, vezmeme to všemi deseti. Samozřejmě když jsme se dostali tak daleko a byli jsme krůček od postupu do finále, strašně ta prohra mrzí.

Vím, že závěr play-off nebyl co se týče komunikace s fanoušky jednoduchý. Co byste jim však vzkázal za podporu v průběhu celého ročníku?
Naši fanoušci jsou skvělí. Jsem rád, že nás chodí podporovat, zejména tvoří výbornou domácí atmosféru, ale jezdí také na venkovní zápasy, dokonce i na Ligu mistrů. Všichni víme, jaké byly důvody vzniklého sporu. Když se obě strany domluvily, že se bude fandit slušně, tak se má fandit slušně a dohodu respektovat. Já však u jednání nebyl, takže hodnotit to nechci. Pokud to vezmu jako trenér, všem fanouškům chci poděkovat za podporu, stáli při nás i při horším období v listopadu. Toho si moc vážím, je to cenné. 

Co děláte po konci sezóny vy osobně? Dáváte si od hokeje přestávku?
Samozřejmě odpočívám, ale stále hokej sleduji, dívám se na NHL, sledoval jsem extraligu i národní tým. Plánuji sledovat mistrovství světa a na nějaké zápasy do Bratislavy také pojedu, ovšem jen jako divák. Užívám si rovněž i čas s rodinou, poté už bude následoval příprava na další těžkou sezónu.

Ukazuje se také jako dobrá vizitka klubu, že v národním týmu můžeme vidět spoustu hokejistů, kteří na západě Čech působí nebo zde hráli dříve?
Určitě, výčet hráčů je obrovský. Kubu Jeřábka jsem viděl po dlouhé době, dále tam jsou Dominik Kubalík, David Sklenička, Michal Moravčík nebo Honza Kovář, Milan Gulaš bohužel z důvodu zranění opět nejede. Je příjemné plzeňské hráče vidět v českém dresu, mají tam dobrou roli a přeju jim veliký úspěch. Pokud se dostanou na mistrovství světa, ideálně medaili.

Probíhá už plánování letní přípravy? Bude odlišná?
Hrubý odhad máme, znovu začneme vstupními testy. Navážeme na precizní práci a důslednost z loňska. Bude to relativně podobné, takže hodně běhání a posilování. V plánu je změna pár intervalových tréninků, větší důraz budeme klást na intenzitu. Většinu však chceme nechat stejnou, výsledky byly slušné.

Zahrajete si v rámci přípravy i tradiční fotbalové zápasy?
Plánujeme to. Pokud soupeři budou mít zájem si s námi zahrát, rádi do místních vesnic dorazíme. Hráči fotbálek také mají rádi.

V srpnu k ní opět přibude také CHL. Mohou se fanoušci těšit na další podobnou jízdu?
Bylo by to krásné. Zkrátka ať fanoušci přijdou ve stejném počtu. Vidíme, že o Ligu mistrů je zájem. Slibuji, že uděláme maximum pro to, abychom postup soutěží minimálně zopakovali.

Děkuji za rozhovor a úspěchy v uplynulé sezóně. Přeji hodně štěstí do té následující!