Zase jsme se pohřbili úplně sami, ví Jan Schleiss

Indiáni se na ledě Vítkovic rvali jako lvi, dostali se do vedení, následně smazali náskok domácích, nakonec se ale domů vracejí s prázdnou.

O osudu střetnutí se zdálo, že rozhodne prodloužení. Avšak v čase 55:41 vyfasoval za svůj atak čtyřminutový trest David Kvasnička a Vítkovice rozhodly. „Utkání bylo vyrovnané, bohužel jsme se zase pohřbili sami, už asi třetí zápas. Měli jsme opět spoustu vyloučení a hlavně zbytečných. Čtyři minuty před koncem jít na čtyři minuty do oslabení... Oni udělali, co mají, v přesilovce dali gól a bylo hotovo, bylo po zápase,“ ohlíží se forvard Jan Schleiss.

„Je to škoda, že se stávají takové věci. Říkáme si to pořád dokola - musíme se z toho ponaučit a odehrát to příště lépe. Ale zamrzí to, protože zápas byl vyrovnaný a myslím si, že si oba týmy zasloužily po bodu a o ten bonusový se poprat,“ dodává.

Sám přitom vstřelil branku, v utkání byl na hostující straně vyhlášen nejlepším hráčem. „Samozřejmě, že jsem rád, že jsem dal gól, ale nemyslím si, že jsem slavil jako Krmenčík. Ruce nahoru vždy vyletí, ale nějaké moresy jsem nedělal, tak by to asi mělo být,“ ohlíží se za svou trefou, která znamenala vyrovnání na 2:2.

Tak trochu se prosadil proti svým, v kádru Ridery strávil poslední tři sezóny. „Hrají dobře, poměrně organizovaně, mění styly podle vývoje zápasu - buď dobře napadají nebo když vedou, tak to vzadu zavřou. Nyní mají formu, kouká se na to dobře, bylo to velmi těžké utkání,“ vypráví.

Vítkovice se oproti minulým sezónám derou vzhůru, v čem je největší kouzlo? „Ono je to i sebevědomím. Když vám tam padají góly, tým stoupá nahoru v tabulce, tak se zvedá celý tým i jednotliví hráči. Mají formu, dýchají nám na záda. Dneska ale už je to celkově hodně vyrovnané, každý zápas se musí makat naplno. Přijde mi, že už není žádný hokej na krásu, jen samé války,“ uzavírá.

Foto: Petr Kotala