Na Plzeň se moc těším, českou soutěž jsem chtěl vždy vyzkoušet, říká Nicolai Meyer

Aktuálně novou tváří je v týmu indiánů Nicolai Meyer. Devětadvacetiletý forvard je zároveň prvním dánským hráčem v historii klubu!

Šikovný štírek již od samotných počátků své kariéry pravidelně sbíral body, díky čemuž byl i pravidelným reprezentantem své země a několikrát se objevil na mistrovství světa osmnáctiletých i dvacetiletých.

V dospělosti Meyer pokračoval ve skvělých výkonech, bodově zářil jak v Dánsku, tak i ve Finsku, Rakousku a Švédsku. Právě zde byl spoluhráčem Ludwiga Blomstranda a nastupoval proti Samuelu Bittenovi. Na mezinárodní scéně pak stihl čtyři mistrovství světa a vybojoval si účast i na letošních zimních olympijských hrách.

Nicolai, jak byste popsal svůj přesun na západ Čech?
Minulý týden mi volal můj agent, že by Plzeň měla zájem a pro mě to pak bylo jednoduché – chtěl jsem sem jít. Začal jsem ihned balit, uzavřel byt v Dánsku a přiletěl jsem v neděli v noci, takže před prvním tréninkem v pondělí jsem toho moc nenaspal. (smích) Jsem tedy trochu unavený, ale to bude během pár dní v pohodě.

Co prvního jste při nabídce řešil?
Něco málo jsem již o extralize věděl, mám zde pár přátel. Jako první jsem poté hledal videa na internetu o fanoušcích, což je pro hráče důležité. Bylo hned poznat, že o hokej je zde zájem. Těším se tedy na místní atmosféru. Také jsem samozřejmě hledal informace o městě, zkoumal jsem fotky centra a okolí. Těším se, až si to celé budu moci projít.

Kdy jste se zkontaktoval s Ludwigem Blomstrandem?
Mluvil jsem s ním asi den poté, co došlo k podpisu a zveřejnění. Ludwig mě sám kontaktoval, vyprávěl mi, jak se mu zde líbí. Já jsem s ním již dříve hrál, věřím mu a moc se tedy těším. (úsměv)

Znáte ještě někoho z plzeňského kádru?
Osobně pouze Ludwiga. Ale když jsem se díval na soupisku, znám i Samuela Bittena, který hrál rovněž ve Švédsku.

Prošel jste hodně ligami. Co očekáváte od té české?
Je pravda, že jsem toho již procestoval hodně. Švédsko, Finsko, Rakousko… Možná finská soutěž by mohla být podobná té české. Přesto pro mě minulé roky byly příjemné, protože se mi vždy podařilo dobře adaptovat. Asi mám tu povahu, i hokejovou, zapadnout do kolektivu a i hrát to, co tým potřebuje. Je samozřejmě možné, že budu potřebovat nějaký čas, ale máme do soutěže spoustu času se připravit. To všechno ale ukáží nejbližší zápasy.

Nabídka přišla poměrně později. Je již člověk v tomto období nervóznější?
Nervózní jsem nebyl, nějaké nabídky jsem na stole měl, mohl jsem se vrátit i do Vídně. Ale již v minulosti jsem věřil v angažmá v České republice, takže jsem rád, že to nyní vyšlo. Jsem moc šťastný, že zde mohu být. A to ať už kvůli Plzni jako městu, tak kvůli týmu. Moc se tedy těším, protože extraliga je to, co jsem si přál, aby se mi splnilo.

Jaký byl první trénink v Plzni?
Nyní jsem utahaný, cestování bylo přes noc a poměrně narychlo, zároveň je začátek přípravy na ledě. Navíc jsem v novém týmu, novém prostředí, ale jak jsem říkal, během pár dní to bude dobré. (úsměv)

Prý máte hodně rád hru na kytaru. Můžou se těšit fanoušci na podobná představení jako v případě Ryana Hollwega?
To asi ještě úplně ne, kytaru jsem dostal teprve vloni od jednoho fanouška. Ale zkusím pře zimu něco natrénovat. (úsměv) Nyní se snažím učit jednodušší a pomalejší věci, například Eda Sheerana.

Nicolai, děkujeme za rozhovor, ať se i daří!