Radim Rulík: Myslím si, že to byl vyrovnaný zápas
Plzeň – Stal se jedním z prvků rošády, která znamenala výměnu trenérů mezi Plzní a Znojmem. Zkušený Radim Rulík v minulé sezóně táhl juniory Lasselsbergeru za medailovým snem, ale v lednu byl přeřazen jako asistent k Áčku, se kterým neprošel nástrahami předkola paly-off. Jak sám přiznal, speciální motivaci na Plzeň nevypisoval, za výhru byl ale ohromně šťastný. „Jsem strašně rád, že jsme neprohráli, protože potřebujeme každý bod,“ vysvětluje.
Trenér, který pochází Ostrova nad Ohří, je ale nejvíce spjat s Karlovými Vary a Plzní. A právě proti nim se Orlům neskutečně daří. Ze čtyř duelů v letošním roce jen jeden prohráli. To znamená, že třetinu vítězství Moravanů tvoří výhra nad Rulíkovými exkluby. Té poslední, na západě Čech, si ale třiačtyřicetiletý kouč cenní asi nejvíce. „Zápas se pro nás nevyvíjel dobře, protože jsme ve všech třetinách prohrávali, ale obětavou hrou jsme dokázali Plzeň udržet, ženám neodskočila o více branek. To bylo strašně důležité,“ rozebírá duel přísný kouč, jehož hokejovou kariéru v sedmi letech odstartovalo vyhrané MS v Praze v roce 1972 a dodává, že v závěru se k jeho svěřencům přiklonilo i štěstí. „Myslím si, že to byl vyrovnaný zápas. Domácí byli lepší v přesilových hrách, měli víc šancí, udrželi se na puku. K nám se v poslední třetině naklonilo i štěstí. Výborně zachytal Jirka Trvaj…“
Rulík, který v devatenácti letech musel kvůli zdravotním problémům ukončit hráčskou kariéru, bral dva body všemi deseti. „Jsem strašně rád, že jsme neprohráli, protože potřebujeme každý bod,“ vysvětluje. „Cením si, že jsme uspěli na nájezdy, protože tímto způsobem často nevyhráváme,“ popisuje absolvent elektroprůmyslovky říká, že dnešní zisk tušil, ale v hrubku domácích chvilku před koncem ani nedoufal.. „Dnes jsem cítil a i z toho co jsem viděl na ledě tušil, že bychom se o to mohli poprat. Jsem rád, že se nám to podařilo. Ovšem takovou hrubku jsem nečekal, ale to je hokej. My jsme stejnou chybu udělali, když Plzeň dala na tři dva. Pak už jsem se jen snažil, abychom neudělali žádnou chybu, protože hokej se hraje do šedesáté minuty a poslední vteřiny. Byla by škoda, když už jsme vyrovnali, abychom pak chybovali,“ popisuje kouč, jenž získal s extraligovou Plzní v roce 2000 bronz.
Orli se začínají vzpamatovávat, opustili dno tabulky a na předkolo vyřazovacích bojů jim chybí již jen jedna výhra. „Neumím to vysvětlit, patří k tomu i štěstí, ale vážně to neumím pojmenovat. Soutěž je vyrovnaná, samozřejmě jsou mužstva, která mají hodně bodů a již na špičce odskočila, ale rodí se hodně vyrovnané výsledky, záleží na maličkostech,“ myslí si kouč, jenž zanechal jednoletou stopu i v Omsku. Na závěr nám Radim Rulík, který stál i na střídačce v roce 2005 ve Vídní, nabídl kurz rychlých odpovědí. Vznešené dotazy mířil tím směrem, jestli svém mužstvo speciálně motivoval, zda-li se těšil na plzeňské fanoušky, čekal-li od nich přivítání a na závěr, jestli sleduje výkony Západočechů a „svých“ juniorů. A odpovědi? „Ne, ano, ne, ano.“
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
