Tomáš Král vstupuje do nové sezóny jako jednička

Plzeň – Minulou sezónu to byl Marek Mazanec, který držel modrobílé dorostence v posledních chvilkách, když hráči v poli propadli a na branku se valila útočná smršť soupeře. Letos své žezlo předal svému mladšímu nástupci a velkému kamarádovi Tomáši Královi, který má ty nejlepší předpoklady k pokračování plzeňské brankářské školy. Velký obdivovatel Henrika Lundqvista musí v letošní sezóně nést břímě jedničky v týmu obhájců titulu.

I když Tomáš Král v minulé sezóně „jen“ kryl záda Mazancovi, polykal stejné tréninkové dávky, vypotil stejné množství potu a zdolala stejné kilometry při vytrvalostních bězích jako všichni ostatní. A tak mohl dvě po sobě následující letní dřiny porovnat. „Příprava byla úplně stejná, protože se nám neobměnili trenéři. Jen jsme tentokrát nikam nejeli a celou dobu se připravovali v Plzni,“ vyprávěla brankářská naděje. „Nejvíce mě bavilo, když nám trenéři dřinu trochu zpestřili nějakou hrou.“

Dorostenci absolvovali náročnou porci i přípravných zápasů, jejich celkový výsledek je velmi působivý. Většina hráčů vždycky upřednostňuje střetnutí se soupeři, byť by měli být o třídu horší, před každodenním pouhým trénováním. Stejně tak i Tomáš. „Na zápasy jsem se už těšil, ale jak příprava postupovala, začal jsem se vyhlížet ta soutěžní utkání,“ upřesnil. Často také slýcháme, že první vyhrání z kapsy vyhání, do hokejové hantýrky převedeno – vede-li se ti v přípravě, soutěžní sezóna nebude stát za nic. „To jsem neřešil, snažil jsem se vždycky připravit na nadcházející zápas co nejlépe,“ rázně odmítl spekulace o pověrčivosti.

Do ročníku vstoupili Plzeňští impozantně – první dvě utkání znamenala dvě výhry. Trenéři ani hráči si snad ani nedokázali představit lepší začátek. „Byla to důležitá střetnutí. V prvním z nich jsme byli jasně lepší, do druhého jsme nevstoupili tak dobře. V kabině pak o přestávce před prostřední třetinou bylo rušno,“ již se smíchem popisoval mladý gólman. Přestože se hlavní soutěž teprve rozjíždí, našel Tomáš nějaké odlišnosti oproti té loňské, která v konečném součtu přinesla triumf jak v základní části, tak v následujícím play-off. „První lajna se nám značně obměnila, takže jakási nesehranost je tam znát. Jsou v zápase momenty, kdy si musím hráče před sebou dirigovat,“ přiznal, že je občas potřeba vzít do ruky dirigentskou hůlku a kamarády před sebou lehce usměrnit.

Brankáři jsou známí svými často složitými předzápasovými rituály, kterými se ještě ke všemu velmi rádi chlubí. Ne tak Tomáš, jenž po přemlouvání prozradil jen jediný. „Před utkáním se vždycky podívám na fotku, kde jsem vyfocený s Henrikem Lundqvistem. Na ostatní se musí fanoušci přijít podívat na nějaký náš zápas,“ s úsměvem motivoval ty z vás, kteří s návštěvou mládežnického hokeje stále váhají. Ve střetnutích pak často přijdou momenty, kdy hokejověji působící Plzeňané sevřou svého soupeře v jeho pásmu a pro Tomáše nastane období klidu, kdy ho zblízka neostřeluje žádný protihráč. „Snažím se sledovat hru před sebou, koncentruji se pak ještě víc, jakmile se hra začíná přesouvat ke mně, abych byl stoprocentně připravený na zákrok,“ vysvětloval. Švédský brankář Lundqvist znamená pro patnáctiletého Tomáše velký vzor, a dokonce si podle něho vybral i výstroj. „Mám červeno-modro-bílou, jsou to Lundqvistovy ‚míráky‘,“ popisoval. Pro plzeňskou dorosteneckou jedničku je cílem, aby chytal co nejlépe. Když se mu to bude dařit, propracuje se třeba až ke svému snu – krýt záda spoluhráčům ve slavné zámořské NHL.