Rozhovor Jan Kovář

Jsem rád, že se mohu připravovat s Plzní, hlásí Jan Kovář

Útočník Jan Kovář se na nadcházející sezónu 2020/21, kterou odehraje ve švýcarském celku EV Zug, připravuje v naprosto známém prostředí v Plzni. S týmem indiánů polyká třicetiletý forvard tréninkové dávky pod vedením kondičního kouče Jana Snopka.

Jaká je teď situace ve vašem klubu v Zugu?

„Řekl bych, že situace kolem Zugu je podobná jako u nás, začíná se to trochu rozvolňovat. Jsem v kontaktu se spoluhráči, kluci už snad budou moci od příštího týdne začít trénovat. Já mám individuální letní přípravu, takže léto trávím doma, k týmu se připojím koncem července.“

K předsezónní přípravě jste využil plzeňský klub, je pro vás výhoda trénovat v týmu?

„Připravovat se v partě je vždycky lepší. Většinou jsem touhle dobou na mistrovství světa, nyní jsem využil možnosti z Plzně, že bych trénoval s týmem. Asi to bude trošku dlouhé, ale jsem rád, že tu možnost mám a mohu potrénovat.“

Jaká je vlastně pro vás osobně příprava v této složité době, jak jste trávil čas v karanténě?

„Je to zvláštní hlavně tím, že mělo probíhat mistrovství světa. Nějaký ten pátek už jsem nic nedělal, takže jsem opravdu moc rád, že se mohu připravovat v Plzni. Je to něco jiného, ale doufám, že mi tohle delší volno prospěje. A budu dobře připravený na další sezónu.“

Jak moc vás mrzí i nedokončení švýcarské hokejové soutěže?

„Určitě moc, loni jsem přišel do ambiciózního klubu, úkolem bylo udělat dobrý výsledek v play off. K tomu jsme se nedostali, bude to muset vyjít příští rok.“

Už víte, jaké budou vaše plány v nejbližší době?

„Vůbec nevím. Je to na mně, když mám individuální letní přípravu, ve Švýcarsku bych se měl hlásit koncem července na ledě. Ale ještě asi ani není rozhodnuto, kdy liga začne. Uvidíme, jak to všechno bude, jestli se bude něco posouvat. Nedá se moc plánovat, co bude za dva nebo tři měsíce.“

Sledoval jste například pro ukrácení času nějaké hokejové přenosy, které se ze záznamu objevovaly ve vysílání?

„Moc na televizi nekoukám, ale neušel mi jeden finálový zápas, asi to bylo z roku 2000, ve kterém hrál Ondra Kratěna. Na to jsem se podíval, bylo srandovní vidět, jak se hokej posouvá. Plzeňské finálové zápasy jsem neviděl, ty mám ještě dobře v paměti.“

Když se přesuneme k národnímu týmu, myslíte si, že budete mít snazší pozici, když se asistenty reprezentačního trenéra Pešána stali plzeňští Martin Straka a Jaroslav Špaček?

„To ne, myslím si, že to bude naopak. Filipa Pešána neznám vůbec, znám jen asistenty, tak uvidíme, jaké to bude. Vždycky je dobré, když se někde potkáte s lidmi, se kterými jste už pracoval. Těším se na to. Martina Straku jsem jako trenéra nezažil, jen jako spoluhráče. Myslím si, že první dva dny se bude jen smát, a potom vybouchne.“