Trenérský štáb ve stejném složení i pro příští sezónu! Kořínek s Bombicem: Je to pro nás výzva, těšíme se!

Minulý rok společně dovedli plzeňské dorostence až k mistrovskému titulu, letos měli podobné ambice, avšak již po dvou odehraných kolech bylo vše jinak. U A týmu skončili pánové Baďouček s Říhou a právě na jejich místo nastoupili Petr Kořínek s Františkem Bombicem. Jak by oba zhodnotili uplynulou sezónu?

Martin Straka potvrdil, že u A týmu pokračujete i příští rok. Jak se těšíte na následující ročník?
Petr Kořínek: Určitě se moc těšíme, je před námi další výzva, jako byla ta letošní sezóna. Máme před sebou spoustu práce, doufejme, že příští rok zažijeme příjemnější konec sezóny.

Když se zpětně oba ohlédnete, jaká to byla pro vás sezóna?
Petr Kořínek: Skočili jsme do toho kolotoče rovnýma nohama. Kluci měli v zádech dvě prohry, a i po našem nástupu se opět dvakrát prohrálo. Měli jsme ze začátku těžké soupeře jako Třinec, Pardubice nebo Spartu, takže to nebylo nic jednoduchého. Mužstvo jsme museli nějaký čas poznat, postupem času jsme se více s hráči sžili. Věděli, že se to musí obrátit. Sezóna posléze byla nahoru dolů, bylo to jak na houpačce. V určitých pasážích se nám dařilo, poté konec základní části nám pro změnu hrubě nevyšel. Předkolo už bylo slušné, nakonec to ale dopadlo tak, jak dopadlo.
František Bombic: Přišli jsme k týmu již po dvou kolech a rozhodně to bylo těžké a hodně narychlo. Neměli jsme moc času, abychom naše myšlenky rychle aplikovali na ten tým. Zápasy jdou v rychlém sledu za sebou, radikálně měnit systém hry moc nejde. Cesta je daleko pomalejší.

Jak probíhala spolupráce na střídačce s Martinem Strakou?
Petr Kořínek: Na začátku sezóny nás s Frantou Martin oslovil, zdali bychom byli ochotni jít k áčku, a my souhlasili. Společně se domluvili, že bychom byli oba rádi, aby Martin byl s námi na střídačce a ze začátku nám pomohl. Chtěli jsme, aby to Martin také viděl z pohledu té střídačky, protože koukat na hokej seshora je zcela něco jiného. Rozdělili jsme si kompetence. Martin je trošku více emocionální, takže si myslím, že ve finále jsme vše měli dobře rozdělené. Martin občas vybouchnul, avšak po chvilce se znovu uklidní. Rozhodně chce pro tým dát co nejvíce. Franta je trošku klidnější. Ono také není dobře, když bychom společně ve třech na ty hráče jen křičeli. I když se nedaří, tak jsme se hráče pokoušeli spíše podporovat, aby se vše zase zlepšilo.
František Bombic: Já bych pouze jen doplnil, že vše je o rolích, které se předem určí. Snažili jsme se působit na tým co nejlépe, abychom společnou cestou vše zvládli. Samozřejmě, někdy jsou reakce spíše spontánní, ale když má někdo větší emoce, ostatní jsou spíše klidnější.

Jak moc vás těší reakce Martina Straky, který vás za celý ročník chválil?
František Bombic: Svým způsobem je to pro nás výzva do další práce. Samozřejmě nás to hodně potěšilo. Za Martinova slova jsme moc rádi, je to pro nás velký závazek. Jednoznačně jak hráči, tak i my trenéři musíme být lepší.
Petr Kořínek: Za všechny můžu říct, že nikdo z nás nechce prohrávat. Platilo to za dobu, kdy jsme byli hráči, tak stejné to je i teď, když jsme trenéři. To je náš společný základ. Nyní máme před sebou práci, abychom to přenesli i na hráče. Tým musí spolu žít, i když se v sezóně nedaří, tak tam musí být takový týmovost a na hráčích musí být vidět touha po vítězství. Takové krédo, a zároveň i náš úkol, musí mít všichni od prvního kola příští sezóny.

Jaké pocity jste prožívali, když jste na závěr základní části prohráli devět utkání v řadě?
Petr Kořínek: Zápasy jsme sice prohráli, avšak některé porážky byly i dost nešťastné. I se silným soupeřem jsme dokázali hrát velmi dobře, bohužel nás po většinu času trápilo, že jsme nedávali góly. Na jeden gól se většinou nedá vyhrát. Pamatuji si ale také zápasy, například v Třinci nebo doma s Hradcem, které jsme vůbec nezvládli. Ale jak se porážky kumulují, tak je to hrozně těžké, mužstvo po každém utkání padá více dolů, ale od toho jsme tam my, abychom mužstvo znovu nastartovali. Vždy musíme věřit, že se situace nějakým vítězstvím hned otočí. O to více si ceníme, že následné předkolo už bylo jiné, hráči si najednou začali věřit a posléze hráli velmi dobře.
František Bombic: Nikdo nemá rád prohry. Byla to taková zvláštní situace. My jsme měli v zádech bodový polštář, a nevím, jestli došlo k podcenění nebo hráči měli v hlavách už play off, ale to jedna z věcí, která mi vrtá hlavou, je potřeba si to pořádně z analyzovat, proč tomu tak bylo. Určitě je to ponaučení do příští sezóny.

Kdy zahájíte letní přípravu a jaké hráče byste si přál v týmu?
František Bombic: Termíny ještě nejsou zveřejněny, ale hráči se je brzy dozvědí. Určitě bychom do týmu chtěli i zkušenější kluky. U hráčů také musíme upřednostnit charakter, aby nové posily zapadly do týmu. Zdravé jádro tady zůstává, pro nás je nyní úkolem ho vhodně doplnit, aby vše bylo funkční. Hledáme hráče do jednotlivých rolí, kterou následně budou mít v týmu. Každý hráč musí pochopit a vědět, co se od něho očekává.
Petr Kořínek: Musím jen s Frantou souhlasit. Vždycky je strašně důležitá ta parta, týmu spolu musí vnitřně fungovat. V dnešní době rozhodují také zápasy vyšší, silovější hráči a výborní bruslaři. Určitě mužstvo vhodně doplníme.

Jaké máte slovo o složení kádru? Jak probíhá komunikace s Tomášem Vlasákem, sportovním manažerem klubu?
František Bombic: Tomáš odvádí výbornou práci, my fungujeme jako jeden z poradních hlasů. Bavíme se společně o tom, co se od každého hráče očekává. Hodně s ním a Martinem Strakou komunikujeme. Plzeň vždy měla a má nějakou svou identitu, vyznačuje se svým stylem hry. Kultura a pohled na plzeňský hokej je daný, a podle toho se hráči vybírají. Snažíme se vybrat správné typy hráčů, ale pravdou je, že ne pokaždé se to podaří. Všichni jsme si vědomi, že chyby si nemůžeme dovolovat.
Petr Kořínek: Můžu jen potvrdit, že o hráčích hodně mluvíme. Určitě to není tak, že nyní skončila sezóna a až teď je jdeme shánět. Je to dlouhodobý proces. Přestože jsme nevěděli, jestli u týmu budeme nebo ne, tak jsme o složení kádru hodně spolu mluvili. Víme, jaké typu hráčů bychom potřebovali. Hráče sledujeme, vše se ale také musí řešit zavčas, již během sezóny. František je spíše na obránce, já s Martinem zase na útočníky, vše dohromady debatujeme.

Ačkoliv jména se ještě nezveřejnila, kromě Jakuba Lva, máte z budoucích příchodů dobrý pocit?
Petr Kořínek: Když vše vyjde, tak jak má, tak by to nemuselo být vůbec špatné. Nemáme vše uzavřené, ještě pracujeme dále. Chceme zároveň zařazovat do týmu naše odchovance z akademie, to je v Plzni již léta zvykem.
František Bombic: Ideální je mít tým převážně z plzeňských kluků, avšak doba je taková, jaká je. Kolikrát nemůžeme konkurovat ostatním nabídkám, taková je prostě realita. Asi by bylo špatně, kdybychom řekli, že z nových hráčů nemáme dobrý pocit. Pevně věříme, že posily dobře zapadnou do organizace.

Plzeň je známá svou úspěšnou mládeží, i v letošní sezóně zažilo spousta hráčů svůj debut. Máte vytipované další hráče, kteří by v příští sezóně mohli vykouknout na povrch?
František Bombic: Je to jedna z věcí, která je na české poměry ojedinělá. V akademii se velmi dobře pracuje. Osobně mládí nevnímám, že je samo o sobě zárukou místa v A týmu. Je to hodně složitý proces. Přechod z juniorského týmu do dospělého hokeje je velice náročný. Plzeň je vyhlášená, že šanci svým odchovancům dává. Každý, kdo je do A týmu povolán, je vybrán na základě dlouhodobé výkonnosti a má perspektivu se již do dospělého hokeje přesunout. Nebavil bych se konkrétně o jménech, v naší mládeži je více talentovaných kluků.

Do české extraligy chodí hráči ze zámoří, ale do Plzně v posledních dvou letech také přišli hráči ze severu. Jaký vy na to máte názor?
Petr Kořínek: Určitě není dobré mít v kádru hodně cizinců, ale mít v kádru například dva hráče ze zámoří nebo ze severu Evropy není špatné. Týmu dají zase zcela jiný drajv, jsou také zvyklí na něco jiného. Naším úkolem je ale také dobře poznat, aby si sem nepřišli jen zahrát a po roce utéct. Maximálně čtyři hráči jsou za mě ideální počet cizinců, výběr ale vždy musí být uvážený.
František Bombic: Ono to má několik úhlů pohledu. Jeden z nich je, že se trošku zúžila česká základna, kvalitních hráčů není tolik. Kolikrát se stane, že agent požaduje nesmyslnou částku, kdy absolutně nesedí poměr cena vs. výkon. Pokud nastane situace, že kvalitní zahraniční hráč je ve svém důsledku i levnější, potom samozřejmě je volba jasná. Ale pořád platí, že mladí hráči z naší akademie mají zelenou.

Pánové, děkuji za rozhovor a přeji jen to dobré do nacházející sezóny!