Cítím hlad po úspěchu, vyhlašuje Hudec

Plzeň - Jedním z nových bojovníků za plzeňský dres je Slovák Stanislav Hudec. Šestadvacetiletý obránce s týmem absolvoval celý objem suché přípravy, a začíná se tak sžívat s klubem, jehož barvy pak bude hájit v následující sezóně. Podle následujícího rozhovoru však hokejová Plzeň pro hráče není zcela neznámým pojmem. Když jsme se bavili o minulém ročníku, dokázal přesně trefit pomyslný hřebíček na hlavičku a vyjmenovat faktory, které určily Lasselsbergeru konečné deváté místo. Pokud bude takto úderný i na ledě, mají se soupeři rozhodně čeho obávat.

Urostlý bek, který na začátku června oslavil své šestadvacetiny, se přátelsky rozloučil s ostatními hráči a začal naše povídání důvody, proč nakonec zamířil právě na západ Čech. „Byla to zajímavá nabídka. Klub má ambice a je tu hlad po úspěchu. Přitahovalo mě i to, že Plzeň je hokejové město s pořád plnou halou. Takže doufám, že všechno vyjde,“ řekl Stanislav Hudec. Svým příchodem se přiřadil k dalším Slovákům, kteří nastupují za Lasselsberger. „S Fabym se znám z reprezentace, Martina Čakajíka si pamatuji jen jako protihráče. Je fajn, že je nás tu víc,“ pochvaloval si.

V minulém ročníku, který nakonec znamenal pro Plzeňské malé zklamání v podobě devátého místa a prohrané série s Kladnem, jakoby byli modrobílí pod obráncovým drobnohledem. „Sledoval jsem českou ligu i v zahraničí, takže vím, že tu byl hodně dobrý útok, který dával spoustu gólů. V obraně to bylo o trochu slabší. Taky hodně zápasů měli kluci dobře rozehraných, ale nakonec se ztratily nebo remizovaly,“ bez přípravy vyjmenovával osnovu, stať i závěr ročníku 07/08 z plzeňského pohledu. Že by se divoké zápasy v tak hojné míře opakovaly i příští rok, si Hudec netroufá odhadnout. „Těžko teď říct, uvidíme na ledě, jak se na sezónu připravíme.“

Do Plzně přichází vyztužit obranné řady, a usnadnit tak práci Romanu Málkovi. Nepopřel však ani to, že se dle vývoje situace nechá přemluvit i k útočnému výpadu. „Je důležité hrát dobře dozadu a dopředu je to pak něco navíc. Ale platí pořád to, že pět hráčů útočí, pět brání, tak by to mělo být,“ vzpomněl známou hokejovou pravdu.

Tréninkový příděl už sprintuje k pomyslné cílové pásce, a tak jsme stručně zápolení s vlastní vůlí zhodnotili. „Příprava byla náročná. Každý trenér je jiný, jeden vyžaduje spíše to, druhý ono. Každopádně se uvidí na ledě, jak na tom budeme třeba v prosinci,“ pokračoval Hudec. S týmem absolvoval i soustředění na kolech, a popravdě přiznal, že sám žádným fandou cyklistického sedla není. „Nic takového jsem ještě nezažil, dokonce ani když jsem hrál tři roky v Ostravě. Tam se taky kola zapojovala do přípravy, ale až takové to nebylo,“ vyprávěl. Trenéři prý vyvěsili týdenní rozpis, takže hráči věděli, kolik který den spolykají kilometrů.

V Plzni strávil své první jaro, ale o městě už hrubý přehled má. „Občas si zajdu na pivko, takže je čas se i porozhlédnout. Byt už také mám, takže všechno v pohodě,“ pochvaloval si. Poslední otázka směřovala na letní dovolenou. Při pomyšlení na oddech Hudec pozměnil tón rozhovoru na o poznání uvolněnější. „Nějaká dovolená a ryby budou. Ale je třeba fyzičku udržovat, aby tahle dřina nevyšla nazmar,“ důrazně připomněl, a ukončil tak naše povídání.